Článek
Alžběta Langerová se prosazovala za svého života v první republice jako příležitostná fotomodelka, pak jako múza hudebního skladatele Johna Gollwella, posléze jako hrdinka knihy svého milence, spisovatele Václava Petříka. Vyskytovala se v blízkosti Huga Hasse. Její tvář znalo mnoho lidí, její jméno prakticky nikdo.
DALŠÍ PŘÍBĚHY MRTVÝCH
Nejdřív se Betynka, která chtěla v Praze proniknout mezi umělce, seznámila právě s Gollwellem (vl. jménem Janem Borůvkou). S ním se zúčastnila řady mejdanů, při nichž se hodně pilo, ještě více fetovalo a šňupalo a ze všeho nejvíce se tam lidé hromadně milovali, aniž by se příliš zajímali o to, s kým.
Zamilovala se do špatného chlapa
Jednou kokainisty udali sousedé a všichni, včetně Langerové, skončili v policejní cele a u výslechu.
Langerovou pustili brzy, protože neměla žádný záznam, ale varovali ji. Ona si z toho vzala poučení a s Gollwellem se rozešla. Začala pracovat na poště za přepážkou, kde už byla dříve, a žila klidně.
Jenomže potom se v jejím životě objevil čtyřicetiletý rotmistr – rytmistr ve výslužbě, který psával verše. A myslel si, že dokáže sepsat veliký společenský román o narkomanech. Chtěl vlastně znázornit živý sen narkomanky. Napsat jakousi poezii v próze. Věděl, že Alžběta je náchylná ke kokainu, vodil ji do umělecké společnosti, spal s ní i přesto, že byl ženatý, a tu a tam jí přinesl drogy. Nebo ji seznámil s někým, kdo jí je dodal, aby to nebylo jenom na něm.
Díky tomu, že byla velice krásná a získala si konexe, začala se brzy objevovat na plakátech. Fotila reklamy.
Petřík byl člověk duševně nemocný a rozvrácený. Na jednu stranu Alžbětu v drogách podporoval, na druhou ji za to, že je brala, občas i bil. Jindy ji zase prosil, aby si to vzala a aby mu popisovala své stavy. A on si to zapisoval.
Pod vlivem drog se Alžběta cítila být úspěšná, krásná a slavná. Během zhoršujících se absťáků jí ale bylo zle a dobře si uvědomovala, jak jí to škodí. Čím dál tím víc ale kokain potřebovala a škemrala o něj u všech možných svých přátel a známých. Za drogu byla ochotná udělat cokoli.
Jak se Petřík zbavil mrtvoly
O jedenácté hodině večer 29. března 1937 dovezl drožkou Petřík svou milenku do Borůvkova sanatoria v Praze u Václavského náměstí v Legerově ulici. Donesl ji od vozu v náručí do vrátnice, nepředstavil se a zmizel. To už byla pár hodin mrtvá, což ale on netušil.
V těle se našly stopy po kokainu. Měla potrhané punčochy, chyběla jí jedna bota a také kabelka.
Brzy potom se na ni telefonicky vyptával obchodník se střižním zbožím Vojtěch Volf, který posléze dovezl kabelku i botu. Na místě byl zadržen a předveden k výslechu v Krakovské ulici.
Volf u výslechu doznal, že ho požádal o pomoc přítel a básník Petřík, který se bál již do sanatoria jít znovu sám.
Petřík sveřepě zapíral, že by dívce kokain dával. Přiznal ale, že měla už 29. března dopoledne strašlivé křeče v žaludku, nepřítomný výraz a že se chovala zmateně. Že též přiznala, že si kokain vzala. Vyčetla mu také, že se dosud neodhodlal odejít od manželky. Vzal ji odpoledne ten den do kavárny National, kde s ní byl až do večera. V průběhu té doby Beta několikrát odběhla ven a možná telefonovala. Možná se před kavárnou i s někým setkala. Petřík nevěděl. Cestou domů se najedli v kavárně Demínka. Doma u ní objevil sáček s kokainem, který jí zabavil a přesypal do tuby od prášků. Večer šli do podniku Bajkal v Dejvicích a on drogu rozsypal v parku na trávník.
Podnik a kino Bajkal se nacházely v této budově v Dejvicích na Vítězném náměstí zvaném KulaťákFoto: Wikipedia
Právě v Bajkalu se Alžběta začala dusit. Kolem půl deváté. Bělala a modrala, nafukovala se... Chtěla si zapálit, ale nedokázala se ani s cigaretou strefit do pusy.
Číšník přivolal taxík a jelo se do sanatoria.
Přítelkyně Langerové, Arnoštka, tvrdila posléze, že Petřík donesl den před smrtí své dívce velkou dávku kokainu. Že jí to nutil vzít kvůli své knížce, kterou dokončoval.
Kokain z ní udělal trosku
V každém případě se tubička od kokainu našla prázdná v dívčině kabelce. Stejně tak se prokázalo, že Petřík vykládal řadě lidí o stavech šílenství pod vlivem drog, které se u Langerové projevovaly. O černých labutích, o nichž vykřikovala. O nekonečných karavanách v poušti. O písečných dunách a fata morgánách.
Kniha Karavana snů potom skutečně vyšla. Petřík ale tvrdil, že ji dokončil několik týdnů před smrtí své milenky. Proč ji ale odevzdal až po její smrti, to nevysvětlil jinak než autorskou bojácností.
Případ soudil Krajský trestní soud v Praze od 9. května 1937. Kamarádka Arnoštka tam tvrdila, že Alžběta půl roku před smrtí nešňupala a že ji k tomu znovu svedl Petřík kvůli své knize. A že drogy dodávali například Volf nebo Gollwell. Zmínila se i o některých známých hercích.
Petřík se naopak zapřísahal, že se s ní kvůli drogám a kvůli její věčné hysterii chtěl rozejít a vrátit se k manželce, která ho obdivuje a miluje. 9. června 1937 byl zproštěn obžaloby.
Kniha Karavana snů má 187 stran a vydal ji roku 1937 nakladatel Julius Albert.
Pohřeb krásky Alžběty se konal ve strašnickém krematoriu 3. dubna 1937. Hudba hrála píseň Dobrů noc. Mnoho ctitelů dívce přineslo květy. Její urna skončila v rodinné hrobce.
