O čem by se v posteli (ne)mělo mluvit?

Britská spisovatelka a sexuální poradkyně Linda Sonntag zastává názor, že postel je nejlepším místem k důvěrné rozmluvě. Je to svatyně, která poskytuje útočiště unavenému tělu a platí, že ať se vám v hlavě honí jakékoli myšlenky, v přátelském a všudypřítomném tichu můžete nejlépe vyjádřit svoje pocity. Jenže i to má svá rizika a omezení. Jaká?

Podle této odbornice je někdy lepší jít si lehnout dříve jen proto, abyste měli možnost chvíli si popovídat. „Dejte si spolu relaxační koupel, potom se zabalte do měkkých osušek a k posteli si připravte nějaký dobrý drink, abyste měli pod peřinou co ucucávat. Posaďte se vedle sebe a pohodlně se opřete o polštáře. Nyní je správná doba k zamyšlení se nad událostmi minulého dne a k zasmání se společným zážitkům,“ popisuje Linda Sonntag ve své příručce Senzační sex s tím, že tyto chvíle však mají svoje pravidla.

Ložnice, potažmo postel, je sice místo, kde můžete v klidu a důvěrně rozebírat problémy, navíc vleže a s možností hledět přitom druhému do očí, ovšem neuchylujte se k velikým a závažným odhalením, která by mohla vašeho partnera vykolejit nebo dokonce ranit. Pokud máte milence, zamotaly jste se do dluhové pasti, dostaly jste pracovní nabídku na druhém konci republiky nebo čekáte již čtvrté dítě, o které partner nestál, nechte si tahle přiznání na jindy, respektive ke stolu nebo na gauč. A víte proč? Protože si pak můžete začít postel spojovat s negativními zážitky.

„V ložnici by rozhodně neměly začínat hádky. Je to naopak prostor, kde se lze po rozporech opět usmířit a kde lze hromobití vzteku přetavit do milostného bouření. Vyhněte se také jakýmkoli výčitkám, vzájemnému obviňování, hodnocení, srovnávání, připomínání starých záležitostí – všemu, co by mohlo zraňovat,“ vypočítává britská sexuální poradkyně a dodává, že pokud je vaším cílem hovořit o vlastních pocitech a přáních, je nejvhodnější nejdříve se k partnerovi v posteli přitulit.

Není však dobré vyložit partnerovi všechny své touhy najednou. „Je nutné hovořit mírně, vyhnout se naléhavému tónu i prosebnému vrnění. Pokud se vám to podaří, zůstane váš vztah tam, kde jej chcete mít,“ uzavírá Linda Sonntag. A pozor, ložnice nemusí být jen prostorem, kam se chodí spát nebo mluvit. Pochopitelně, že se v ní odehrávají i nejrůznější chlípné radovánky, jejichž hloubka a síla se násobí v případě, že ložnici začnete považovat za chrám.

„Tím, že určitý prostor a jeho atmosféru přizpůsobíte svým představám a potřebám, vytvoříte soukromý ostrůvek, kam nepronikne žádný z prvků reálného světa, tedy jakousi oázu uzpůsobenou lásce,“ podotýká k tématu Betony Vernon, expertka na bondáž, americká antropoložka a „chlípnice“, podle které bez ohledu na to, jak tento intimní prostor chápete (jako chrám, budoár, hernu, pevnost či svatyni), mohou se v něm odehrávat výsostně intimní rituály. A proto by také neměl být znečištěn hádkami, výčitkami a dalšími neerotickými věcmi.

A na jakém místě mluvíte se svým partnerem o zásadních věcech vy?