Nezvaní hosté: Plísně mohou ohrozit i vaše zdraví!

Vláknité mikroskopické houby, známější jako plísně, se šíří pomocí spor. Snadno se přenášejí vzduchem, vodou nebo prostřednictvím hmyzu, a když najdou vhodné podmínky pro vyklíčení a růst, vytvoří porosty často viditelné pouhým okem. Zatímco v přírodě zastupují plísně velmi důležitou úlohu rozkladačů, v domácnostech se stávají nevítanými hosty.

Plísně jsou mimořádně přizpůsobivé. Dříve žily převážně v půdě, dnes se ale dokážou rozmnožovat a růst téměř kdekoli. Napadají starší jídlo, zdi a textilie, objevují se na plastu, betonu či lidské pokožce. Některé jsou poměrně neškodné, velké zastoupení mají ale i ty, které s sebou nesou menší či větší zdravotní rizika. Jaké jsou ty nejčastější a kde obvykle rostou?

Plísně rodu Penicillium, česky štětičkovec, se v domácnosti vyskytují nejčastěji. Šíří se velmi snadno a rychle postupují z jedné části domu do dalších. Ačkoliv je podle nich pojmenované antibiotikum penicilin a další druhy se používají při výrobě sýrů, nejsou běžné typy této plísně zdraví nijak prospěšné. Zmíněný lék byl vyroben v laboratorních podmínkách a v potravinářství se využívají ušlechtilé plísně, tedy dlouhodobě šlechtěné druhy s odzkoušenými vlastnostmi.

V běžných podmínkách štětičkovec vytváří zelenošedé či modrozelené povlaky, které se drží na povrchu zasaženého místa. Někdy vylučuje žlutý pigment. Objevuje se na pečivu, marmeládách, kompotech, ovocných šťávách a citrusech. Může růst i na vodou poškozených či vlhkých budovách, tapetách nebo kobercích. Jeden z poddruhů, Penicillium expansum (štětičkovec rozšířený), napadá mechanicky poškozená jablka a způsobuje zhnědnutí dužiny.

Začne-li se vám doma množit, zpozorněte. Produkuje totiž mykotoxiny, které způsobují alergické reakce i nejrůznější záněty postihující oční rohovku, vnitřní ucho, plíce nebo srdeční blány, a některé jsou dokonce karcinogenní. Když se štětičkovec objeví na nějaké potravině, zapomeňte na jakékoliv okrajování či seškrabování a celý kus či balení okamžitě vyhoďte!

Druhou nejrozšířenější plísní v domácnostech je Mucor mucedo neboli plíseň hlavičková. Objevuje se hlavně na zkaženém ovoci, ale najít ji můžete na téměř jakémkoliv stavebním materiálu, kde se uchytí během vystavení vyšší vlhkosti. Šíří se vzduchem a velmi rychle roste.

Tvoří ji jemné vláknité chomáčky, z nichž rostou tmavošedé výtrusnice. Mají kulovitý tvar a vystupují nad povrch postiženého materiálu, čímž se výrazně liší od štětičkovce. Ohrožuje především osoby citlivé na alergeny.

Alternaria alternata, čerň střídavá, napadá především zeleninu a další rostliny. V podobě černých skvrn ji najdete na rajčatech nebo mrkvi, vyskytuje se i na listech. V domácnostech se jí daří především na vlhkém dřevě – například na nábytku nebo u okenních rámů. Ve vzduchu se objevuje od května do listopadu, svého vrcholu dosahuje během pozdního léta a na podzim.

Jedná se o jeden z nejčastějších a nejagresivnějších alergenů. Může způsobit záchvaty astmatu, je jedním z rizikových faktorů jeho vzniku a patří mezi nejvýznamnější látky způsobující dětské alergie.

Aspergillus flavus, kropidlák žlutý, je velmi nebezpečný a je třeba mu věnovat velkou pozornost. V domácnostech se objevuje jako žlutozelená plíseň. Výborně se jí daří ve vlhkém a teplém prostředí. Napadá zdi, vlhké koberce a různé potraviny – častým zdrojem jsou arašídy a ořechy. Pokud se objevuje jen na menších plochách, můžete ji odstranit svépomocí. Při práci je vhodné použít ochranné brýle, rukavice a roušku, případně respirátor. Je-li zasažena větší plocha, přizvěte si na pomoc odborníka.

Produkuje mykotoxin, který je karcinogenní pro játra a způsobuje nejrůznější druhy infekčních onemocnění: je nejčastějším původcem aspergilózy průdušek, napadá mozkové či plicní tepny a v nejhorších případech může přivodit i infarkt. Do těla se dostává zasaženými potravinami nebo vdechnutím.

Plíseň vás ale může trápit klidně i na prstech u nohou a chodidlech. Jak se jí zbavit? A víte, kterých pět nejčastějších důvodů způsobuje plíseň v koupelně?