Nevydržíte večer nejíst? Zkuste dietu, která to nezakazuje

Zní vám dieta, při které si večer můžete dopřát velké jídlo a klidně ještě druhou pozdní večeři, jako sen? Skutečně existuje, a to již od 80. let. Jmenuje se zónová dieta a jejím cílem je dostat organismus do specifické zóny, v níž nejen hubnete, ale tělo se dostává do fyzické a duševní harmonie. Za skvělou figuru jí vděčí i herečka Sarah Jessica Parker (54), Demi Moore (56), Madonna (61) nebo Brad Pitt (55).

Zónová dieta vychází z populární Atkinsonovy diety, která se kvůli striktnímu vylučování sacharidů nedá držet dlouhodobě. „Ačkoliv jsem příznivcem nižšího podílu sacharidů, nelze označit jednu složku ve stravě za viníka všech problémů. Přibírá se z energetického nadbytku,“ vysvětluje nutriční specialistka Monika Bartolomějová ze Světa zdraví.

Umírněnou verzi Atkinsonovy diety, vhodnou i pro dlouhodobé stravování, vymyslel americký biochemik Barry Sears (72). Sacharidy vnímá jako jednu ze základních složek potravy a neradí je vylučovat. Jenže zatímco se běžně doporučuje, aby sacharidy tvořily až 60 % celkového příjmu energie, Barry Sears ve své zónové dietě navrhuje pouze 40 % – na tuky a bílkoviny pak zbývá po 30 %.

Jídelníček je nutné sledovat přísně – k tomu slouží systém bloků. Jeden blok má přesně stanovené množství živin: 9 gramů sacharidů, 7 gramů bílkovin, 1,5 gramu tuku. Pro ženy se doporučuje na den 11 bloků, pro muže 14. Každé velké jídlo (snídaně, oběd, večeře) by mělo v případě žen obsahovat tři bloky, malé jídlo (svačiny, druhá večeře) pak mají po bloku.

Výhodou diety je pestrost. Hlídáte si poměr živin a přitom můžete jíst maso, pečivo i si zamlsat. Samozřejmě je lepší živiny čerpat z plnohodnotných potravin, nikoli průmyslových polotovarů. Na talíři byste měli mít hlavně libové maso, ryby a drůbež, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, kvalitní tuky (olivový olej, avokádo), tmavé pečivo, ořechy.

Aby se udržela stabilní hladina cukru v krvi, je vhodné hlídat glykemický index. „Při konzumaci potravin s nízkým indexem se glukóza uvolňuje do krve postupně a budete mít pocit sytosti mnohem déle,“ vysvětluje nutriční specialistka Kateřina Šimková ze Zdravého stravování. To pomůže vyhýbat se bílému pečivu a těstovinám, tučnému masu a uzeninám, máslu a smetaně, cukrovinkám a příliš sladkému ovoci. Pro vysoký GI se nedoporučují ani hodně škrobové přílohy jako brambory, rýže nebo kukuřice.

Méně sacharidů, a tedy i okamžité energie ve stravě, nutí organismus sáhnout do tukových zásob. Dostatek tuků a bílkovin přitom zaručí, že nebudete hladovět a ztrácet svalovou hmotu. Jste-li v počítání striktní, měl by se organismus dostat do vyvážené „zóny“, v níž skokově nekolísají hladiny hormonů inzulinu, leptinu a ghrelinu (ovládají pocity nasycení a hladu).

Je třeba jíst každé tři hodiny. Snídaně má přijít do hodiny po probuzení, večeři si naopak dopřejte klidně těsně před spaním, nebo vynechte jednu svačinu a dejte si druhou lehčí večeři. „Nemusíte mít strach, že by se více přibíralo ve večerních hodinách. Přibírání závisí na tom, kolik toho sníte během celého dne, a pak samozřejmě na dalších okolnostech – nedostatečný pohyb, špatný výběr potravin, stres, přejídání,“ vysvětluje Monika Bartolomějová.

Správný poměr živin, pravidelná strava a ustálení hormonů nemá vliv jen na postavu. Zlepšuje se i psychika a nechybí elán k cvičení. Jakmile se v potravinách a přísných poměrech zorientujete, hodně se toho zautomatizuje a dieta se dá držet dlouhodobě. Váhový úbytek je sice spíše pozvolný, ale zase se minimalizuje riziko jojo efektu.

 Zkusili jste někdy omezit v jídle sacharidy?