Článek
V něčem máte jasno hned, v jiných oblastech tápete a něco by vás třeba ani nenapadlo. Přípravy na svatbu leckdy zaberou půl roku i déle a není vůbec špatné nechat si poradit od těch, kteří už si tímhle prošli. Tohle se v jejich velký den osvědčilo našim čtenářkám!
Neřešte nesmysly
Obecně se vdané ženy shodují v tom, že je zcela zbytečné trápit se tím, zda se vaše svatba bude líbit vašim blízkým a přátelům. Je to váš den a při jeho přípravách myslete jen a jen na sebe!
A to se týká i peněz. „Svatbu jsme si tehdy před lety financovali s manželem sami a počítali jsme každou korunu. A já se pořád trápila tím, že nemáme peníze na mejdan po svatbě. Že zvládneme pozvat jen pár kamarádů, a ne všechny, které máme rádi,“ vzpomíná čtyřiatřicetiletá Lucie.
Nakonec se s manželem rozhodli pro upřímnost. „Napsali jsme do pozvánky, že na večírku si každý platí pití sám. Zlehčili jsme to vtipem o tom, že nechceme nikoho podporovat v alkoholismu, který je metlou lidstva. Měla jsem z toho nervy, ale nakonec byli všichni úplně v pohodě a smáli se mi. Nikdo neměl žádný problém s tím, že za sebe platí. Přišli kvůli nám, ne kvůli jídlu a pití,“ dodává Lucie.
Řekněte, co chcete
A v duchu povolené „svatební sobeckosti“ se nese i další rada. Nestyďte se svým blízkým poradit, jaké svatební dary by vám udělaly radost. „My udělali seznam věcí, které potřebujeme do nového bytu. Ke každé položce jsme přidali i odkaz na obchod, kde ho mají a informaci o ceně. Dary jsme takto rozdělili do několika kategorií podle ceny,“ popisuje pětatřicetiletá Monika.
Tento seznam pak se svatebčany nasdíleli přes internet (starším ročníkům se vstupem do seznamu pomohli ti mladší), a každý tak měl možnost se rozhodnout ke koupi dárku, který jemu vyhovuje. „Když si někdo vybral, co nám koupí, označil to v seznamu tak, aby ostatní viděli, že je dar již zabraný a my nic nedostali dvakrát,“ dodává Monika. Výsledek byl dokonalý, nadšeni byli nejen novomanželé, ale i svatebčané.
Třicetiletá Pavlínka zase měla trochu strach přiznat, že v době svatby potřebovali především peníze. Nakonec ale na pozvánky férově napsali, že nechtějí žádné hmotné dárky, ale budou rádi za jakýkoli finanční obnos. „Ale abychom předešli trapnému předávání obálek, koupili jsme si obrovské prasátko, které jsme na svatbě umístili hezky stranou všeho dění, aby měl každý soukromí, když nám tam něco vhazoval.
Vedle prasátka jsme pak dali velikánskou čtvrtku a barevné fixy a každý nám tam mohl napsat přání, vzkaz, třeba i nějakou vtipnou poznámku. A z toho vznikl nádherný obraz,“ radí Pavlínka.
Nechte si pomoct
Řada čtenářek si pak nemůže vynachválit pomoc svědkyně či svědka. „S mojí svědkyní jsme si vyloženě rozdělily úkoly. Ona dělala takzvané předvýběry. Oběhala, co bylo potřeba, a mně pak předložila třeba tři možná svatební oznámení, tři svatební meny, tři kapely na večírek a podobně. Já už učinila jen to poslední rozhodnutí. Ušetřila mi tím neskutečně mnoho času a nervů,“ vzpomíná třiatřicetiletá Stáňa.
A manželův svědek prý měl na starosti organizaci party. „Ujal se toho se vší parádou. Hodně se na to připravoval, takže to celé odmoderoval, měl připravené různé hry, s manželkou nacvičili scénku, v níž parodovali moje a manželovo seznámení a podobně. My se opravdu jen bavili, o nic se nestarali,“ dodává Stáňa.
A co byste nevěstám poradily vy?