(Ne)veselé průšvihy našich puberťáků!

Velmi výstižně popsal období puberty moderátor Marek Eben. „Možná, že puberta je jeden z nástrojů, jak příroda pečuje o lidský rod, aby nevyhynul. Protože člověk by asi nikdy dobrovolně neopustil to bezpečí vlastní rodiny, kde je o něj postaráno milujícími rodiči, a rodiče by asi těžko přenesli přes srdce, že to rozkošné a bezproblémové dítě najednou odchází. Ale pak přijde spásná puberta a z toho rozkošného dítěte se stane nesnesitelný jedinec, který opovrhuje svými rodiči, jejich hudbou, jejich oblečením, jejich životním stylem, takže nakonec jednou, když praští dveřmi a odejde, rodiče to jakž takž přežijí,“ napsal.

A následující příběhy jeho slova jen potvrzují.

Z představy, že si budete muset svého puberťáka vyzvedávat na policii, jde mráz po zádech. Jenže občas se bohužel stane, že si vaše děti s muži zákona do noty příliš nepadnou. Své o tom ví i naše jazyková editorka Jana, jejíž syn prý měl poměrně divokou pubertu. „V den svého maturitního večírku skončil na policejní stanici. Přidal se totiž ke kamarádovi, který byl zažraný sprejer. Pýcha ze složené maturity a pocit, že mohou cokoli, je přivedla v pozdní noci před tu nejnádhernější bílou zeď, jakou kdy asi viděli,“ vypráví Jana.

V tu chvíli kluci odstartovali amatérské pokusy o sprejerské umělecké dílo. „Jenže netušili, že je asi z osmi monitorů sledovala bezpečnostní služba. Až když kluky obklíčily tři policejní vozy, zjistili, že čmárali po budově ministerstva práce,“ vysvětluje Jana. Kluci pak museli zeď umýt a jejich rodiče zaplatit dočišťovací firmu, pak teprve bylo zastaveno trestní stíhání.

Dnes se téhle příhodě ale Jana už směje. „S odstupem to vidím takhle: Syn se nestal sprejerem. Co provedl, odpracoval. A když to drhnul dolů, věřte mi, byl to parádní pohled! A s jeho tátou jsme se v soukromí shodli, že když už psát na budovu ministerstva, tak aspoň nějaký názor!“ dodává Jana.

Velmi těžko bylo i Kláře, matce sedmnáctiletého Martina. Ten prohrál sázku s kamarády, a musel běhat nahý po náměstí Míru v Praze. Navíc u toho musel držet transparent s nápisem „jsem gay“ a skandovat „smrt Spartě, smrt Spartě!“. „Samozřejmě se rozhodl prohru čestně přijmout. Nejhorší na tom je, že ho policie nechytila při nudistickém běhu, ale ve chvíli, kdy už to měl za sebou a rozhodl se vyčurat. K jeho smůle začal močit na policejní vůz a nevšiml si, že v něm sedí dva policisté,“ vzpomíná Klára.

Období puberty je i jakýmsi obdobím seznamování se s alkoholem. Rodiče, kteří už vědí, co alkohol umí, se jen modlí, aby se jejich ratolest poprvé opila na nějakém vhodném místě. „Přesně to jsem si vždycky říkala. Jednou si tím jednoduše projít musí, ale hlavně ať můj syn neskončí opilý někde na ulici, kde by ho okradli, nebo dokonce zbili. Nakonec si to odbyl u kamaráda, ale nevím, jestli to byla nějaká výhra,“ vypráví třiačtyřicetiletá Soňa.

Její syn totiž vyrazil za kamarádem s tím, že musí vytvořit jakýsi společný referát do školy. „Asi po hodině jsem si všimla, že z baru zmizely panáky tvrdého alkoholu, které byly ve zkumavkách. Dostali jsme je už dávno jako dárek, myslím, že se to jmenuje krvesaj, ale nikdy jsme to nepili,“ popisuje Soňa, která začala být nervózní, navíc měla pocit, že toho z baru zmizelo víc.

Brzy se ukázalo, že její nervozita byla oprávněná. „Volala mi rozčilená matka jeho kamaráda, že se kluci u nich doma opili patoky, co přinesl syn z domova. Že mají pozvracený celý byt včetně nové sedačky, prostě katastrofa,“ dodává Soňa, která se pak při přebírání opilého syna málem propadla studem do země.

Tip redakce:Že doma puberťáka nemáte? To neznamená, že můžete být v klidu. Přesvědčí vás o tom článek (Ne)veselé výmluvy našich dětí!.

Matka dvou šestnáctiletých kluků Martina samozřejmě nečekala, že se týdenní pobyt jejích synů na horách obejde bez jakéhokoli problému. Obzvlášť, když tam měli oslavit i Silvestr. „Počítala jsem s lecčíms, ale to, co provedli, mě fakt šokovalo, ještě teď jsem z toho vzteklá. Když odjížděli, dostali od nás peníze na ubytování, jídlo a skipasy. Po dvou dnech zdrceně volali, že jim peníze někdo ukradl. Tak jsme peníze poslali na účet hotelu a klukům řekli, že si sice musí na peníze dávat pozor, ale že tohle se bohužel občas stává,“ vypráví Martina.

Ta byla po návratu synů mile překvapená, že s sebou nevezou žádný průšvih. „Kromě těch ukradených peněz bylo vše v pohodě. Jenže pak jsem zjistila, že ti pitomci si na Silvestra řekli, že už je hory nebaví, zavolali si taxi a nechali se odvézt do Prahy na nějaký mejdan. A nejspíš to celé plánovali, protože se ukázalo, že jim peníze nikdo neukradl, oni je potřebovali na ten večírek a na cestu taxíkem do Prahy. Nechápu, jak jsem to vydržela a nezabila je,“ líčí naštvaně Martina s tím, že od té doby mají její chlapci doma hodně tvrdý režim.

Tip redakce:A to ani nechtějte vědět, co si děti myslí o vás. Jen malou ochutnávku najdete v článku Nejvtipnější hlášky dětí na adresu rodičů.

S dětmi je prostě občas kříž! Také jste řešili nějaký průšvih svých puberťáků?