Článek
„Když jsme se s Jirkou před osmi lety brali, nenapadlo mě, že s ním někdy budu řešit téma nevěry,“ vypráví devětatřicetiletá Ariana, která manželovi přišla na zálety šestý rok od svatby. „Pak to všechno nějak prasklo, našla jsem totiž pár nevymazaných esemesek. S manželem jsme se na čas rozešli, řekl mi, že potřebuje čas pro sebe,“ krčí rameny. Ariana mu ho dala a po svém se vyrovnávala s bolestí.
Bolest násobená blízkými
„Ano, byla jsem nešťastná a zlomená, ale čím víc jsme o tom všem mluvili, tím to mezi námi bylo lepší. Snažila jsem se pochopit i chyby, které jsem dělala já. Nakonec jsem manželovi odpustila,“ popisuje čtenářka. Jenže právě tímhle gestem si zadělala na problémy!
„Moje matka to nemůže přenést přes srdce. Nejdřív do mě hučela, že to Jirka udělá znovu, že to nemám přece zapotřebí. Pak začala trucovat. Nechodí k nám a ani my k ní. Říká, že se s lhářem stýkat nebude. Podle ní jsem ‚blbá‘, když si něco takového nechám líbit. Už nevím, jak jí mám vysvětlit, že to je moje rozhodnutí a moje věc. Ale samozřejmě mě mrzí, že se tak chová, je to pořád moje máma,“ krčí rameny Ariana.
Ta tak nepřímo potvrzuje slova českého sexuologa Radima Uzla, podle kterého je jakékoli montování rodičů do manželských nevěr a jejich řešení, zmírnění či snad odpuštění učiněnou a pravou katastrofou.
Mami, tati, promiň, ale…
„Rodiče jsou někdy dokonce příčinou manželského konfliktu, který vyústí v nevěru. A pokud nejsou rozhodující příčinou, velmi často celou situaci ztěžují a komplikují. Ne nadarmo se nedávno jeden manželský poradce vyjádřil v tom smyslu, že vzdálenost bydliště rodičů a dětí by měla být minimálně 15 kilometrů,“ popisuje známý český odborník. Co radí ve všech obecných situacích, kdy otec nebo matka neschvaluje stanovisko svého již dospělého dítěte?
„Většina psychologů dává v případě konfliktu z důvodu nevěry naprosto nekompromisní příkaz, a to blokovat rodiče za každou cenu. Prý neexistuje žádný případ, že by někdo za spoluúčasti rodičů vyřešil bez rozvodu jakýkoli manželský konflikt. Ať si každý žije v manželství, jak chce, nechť se každý snaží a experimentuje s nějakými novými formami soužití, ale jakmile propukne konflikt, bez odblokování rodičů ho spravit nejde,“ doslova apeluje sexuolog ve své knize Nevěra a co s ní Radim Uzel.
A ještě upozorňuje na moudré doporučení psychiatra Miroslava Plzáka, podle kterého by to v dusné atmosféře zkalené výčitkami, mělo chodit následovně…
Rodinné vztahy. Kdo s kým?
V konfliktu se smí každý z rodičů stýkat se svými pokrevními rodiči a nesmí se stýkat s tchyní a tchánem. Křížové koalice (manžela a tchána nebo manželky a tchyně) mohou existovat jenom ve velice výjimečných případech a zpravidla jsou odsouzeny k neúspěchu. A co s vnoučaty?
Podle Plzáka mohou navštěvovat babičky a dědečky podle libosti. (Návštěvy jsou nejen dovoleny, ale i doporučovány.) Co se však týče nesouhlasů rodičů a jejich odmítavých postojů vůči vašim stanoviskům, zkuste jim znovu objasnit své rozhodnutí a zdůvodnit, co vás k nim vede. Ostatně, vy jste jejich vizitka!
„Rodiče by dětem měli vyjádřit důvěru tím, že se jim nebudou plést do jejich osobních vztahů. Přece jen, vždy je to hlavně jejich rozhodnutí, s kým budou žít či nežít, a to by rodiče měli respektovat. Navíc podle toho, jestli jsou jejich děti ve vztahu šťastné, se většinou pozná, zda dítě správně vychovali a dali mu ve svém vlastním vztahu ten správný vzor,“ zastává názor koučka partnerských vztahů Lenka Černá.
A co vy a vaši rodiče? Necháte je, aby se pletli do vašich věcí?