Neurodilo se na zahradě? Zajděte se zásobit do přírody

Zavařovací sklenice můžete naplnit divokými bobulemi, třešněmi, švestkami nebo jablky, prostě ovocem, které dozrává kolem cest či v opuštěných sadech. V některých částech Česka se vrací do módy i paběrkování. To znamená, že si po domluvě s vlastníkem zajdete po sklizni na pole a vysbíráte třeba brambory, které se zemědělci nehodily kvůli velikosti nebo tvaru.

A co říká zákon na trhání ovoce u silnic? Stromy podél cest patří ve většině případů kraji. Za pár třešní vám nikdo hlavu neutrhne, ale když očesáte celý strom, může vás to přijít na pokutě draho. Zjistěte si proto, komu stromy patří, a vlastníka raději kontaktujte. Je tu i možnost si strom od kraje za 50 korun pronajmout, a to už se v případě, že nechcete jen ochutnávat, ale zavařit hodně sklenic, vyplatí.

I staré a opuštěné sady mohou stále někomu patřit. „Nejlepší je podívat se do katastru a zjistit, na jakém pozemku stromy leží,“ říká Kateřina Kubánková z projektu Na-ovoce. Vyplatí se zvednout telefon a zeptat se třeba na obecním úřadu, zda je sběr ovoce možný.

Každopádně se sběr ve volné přírodě vrací do módy a spojuje příjemné s užitečným – pobudete na čerstvém vzduchu, a ještě ušetříte hodně peněz.

Zatímco sezona zahradních jahod je už pryč, ty lesní stále dozrávají (superpotraviny z lesa). Je pravda, že jsou drobnější, o to ale bývají sladší. V lesích jsou stále ještě borůvky a brzy se k nim přidají ostružiny. Lesní bobule jsou zdravé, snadno je zavaříte jen tak s cukrem a budete mít po ruce domácí zavařeniny, které můžete přidávat do kaší nebo jogurtů.

Loni příliš borůvek nebylo kvůli suchu. Letos ale byla zima přece jen bohatší na sníh a sem tam zapršelo, takže bobule dozrály. Borůvky nejsou jen oblíbenou pochoutkou, ale také lékem (jak je pěstovat doma v květináči). Vítané jsou hlavně při cukrovce. „Obsahují totiž glukokininy, které přispívají k poklesu hladiny krevního cukru,“ říká bylinkářka Kateřina Hrazdirová.

Současně s borůvkami můžete sbírat i malé sladké jahůdky. „Jahodník roste na slunných stráních a pasekách, v lesích a u cest. Existuje několik druhů planých jahodníků, ale sbírají se listy i plody ze všech typů, takže je nemusíte rozlišovat,“ dodává Kateřina Hrazdirová. Zatímco listy se sbírají v době květu, na plody se můžete vydat během celého léta.

Kolem polních nebo méně frekventovaných cest často rostou ovocné stromy. Třešňové dny už jsou sice za námi, ale brzy dozrají švestky, místy už jsou špendlíky nebo první jablka, jimž se podle kraje říká různě – letničky, žitničky, strnišťata, skoráky nebo kyseláče. Taková jména dostávala od našich předků podle doby dozrávání nebo chutě. Posbírejte je do košíků a uvařte si z nich třeba jednoduché jablečné pyré.

Na zimu si můžete také přichystat koření a bylinkové čaje. „Spoustu rostlinek můžete trhat a sušit až do konce září. V srpnu je stále sezona divokého dobromyslu, heřmánku, máty, která roste i ve volné přírodě, řebříčku, sedmikrásky nebo šalvěje,“ vypočítává Michaela Makulová z projektu Kouzlo Vůní.

Podle bylinkářky je sušení trochu náročnější, ale stačí dodržet několik pravidel. Sušení by mělo probíhat při teplotách kolem 30 až 40 °C. „Dobře usušená rostlina se při ohybu láme. Nedosušené bylinky mohou snadno zplesnivět a přesušené se drolí a klesá v nich obsah účinných látek,“ dodává s tím, že lepší je sušit rostliny celé a pak je teprve lámat na menší kousky.

A na závěr má bylinkářka Kateřina Hrazdirová tip na čaj plný vůní a vitaminů. „Sušené listy jahodníku, maliníku a ostružiníku smíchejte v poměru jedna ku jedné. Zalijte jednu polévkovou lžíci bylin 250 mililitry vroucí vody a louhujte deset minut. K tomuto základu můžete přidat i další bylinky, například měsíček, kopřivu nebo sedmikrásku,“ uzavírá bylinkářka.

Některé byliny jsou ale nebezpečné. Víte, které člověku škodí?