Článek
„K netradičním metodám mívají sklony ženy, které se více starají o sebe a své zdraví, vyhledávají si informace. Mohou to být ale i ženy, které mají z minulosti negativní zkušenosti s klasickou medicínou a postupy, proto hledají novou cestu,“ říká kouč rodinných vztahů Lenka Černá ze Školy pro ženy. Vlastně na tom není nic špatného, ale vše má svá rizika.
Bezplenková metoda
O co jde: Hojně ji praktikují ženy ze zemí třetího světa. Už novorozeňata prý umí dát najevo, že se potřebují vyprázdnit (grimasou, pohledem do prázdna, kopáním…), jde jen o to jim porozumět. Proto musíte mít dítě stále u sebe, třeba v šátku. Jakmile signál matka zachytí, měla by miminko přidržet nad nočníkem, a ještě než dítko uvolní svěrač, dát jakýsi pokyn (například „čččč“ nebo „ee“), kterým jeho vyprazdňování odstartuje.
Co na to odborníci:Podle pediatrů začínají mít děti kontrolu nad svým vylučováním nejdříve kolem roku a půl, spíš ale až kolem druhých narozenin. Jakékoli dřívější pokusy jsou jen metodou pokusu a omylu. Tato metoda dětem neublíží, pokud máte dost trpělivosti a času, určitě ušetříte za plenky.
Ať už jste zastánci jakékoli metody, základem je stejně vždy láskaFoto: Thinkstock
Znakování
O co jde: Smyslem je naučit se komunikovat už třeba s půlročním miminkem. Na dítě mluvíte a slova doprovázíte znaky, které si sami vytvoříte. Takže když říkáte, že jde papat, uděláte gesto naznačující krmení. Příště, až bude mít vaše ratolest hlad, udělá to samé.
Co na to odborníci:Se znakováním vám bude dítě schopné říct, co chce, mnohem dřív, než začne mluvit. Zároveň ale ztrácí důvod, proč začít mluvit, protože vy mu rozumět budete. A tak bude možná znakovat i v době, kdy již budou jiné děti mluvit. „Takové dítě se může ve společnosti těch, kteří neznakují, cítit dezorientovaně. Pokud znakovat, tak s rozumem, ať není z dítěte Alenka v říši divů,“ varuje dětská terapeutka Lucie Mucalová z Cloud 9 Institute Brno.
Bio životní styl
O co jde: Propagátoři tohoto životního stylu prosazují veškeré výrobky pouze v kvalitě bio. Týká se to potravin, ale třeba i oblečení či kosmetiky.
Co na to odborníci: Tady je dobré jen to nepřehánět. „Pracuji v terapii s rodinou, co žije bio, a řešíme problémy s jejich dítětem, které nechce přijímat potravu. Ukázalo se, že snímá strachy rodičů, vnímá, že jen tak něco nesnědí, a jídlo je tak pro něj vlastně cosi nebezpečného,“ vysvětluje Lucie Mucalová.
Zdravá výživa je pro děti velmi důležitá, ale pozor, ať to nepřeženeteFoto: Thinkstock
Volná výchova
O co jde: Začala to novinářka Lenor Skenazy, která nechala svého devítiletého syna jet samotného metrem v New Yorku, s tím, že je lepší podstoupit riziko, že se mu něco stane, než ho nevést k samostatnosti. Smyslem volné výchovy je naučit dítě co nejdříve samostatnosti a tomu, že za své činy musí nést následky, a to i za cenu, že si ublíží.
Co na to odborníci: „Ano, dávejte dětem prostor, dovolte jim poznávat svět, ale buďte jim průvodci, co jim dají bezpečné a milující hranice. I totální volnost má svá rizika, totiž dovoluje vše,“ tvrdí Lucie Mucalová.
Zavinování
O co jde:Představte si pevnou kuklu, z níž miminku kouká jen hlavička a je zavinuto tak, že se nemůže pohnout. Metoda je určena pro děti od narození do šesti měsíců a její zastánci tvrdí, že se tak děti zklidní a budou spát bez zbytečného probouzení.
Co na to odborníci:Zavinovačky mají své zastánce i odpůrce. Maminky malých nespavců na ni nedají dopustit. Pravda je, že malá miminka mívají nekontrolovatelné záškuby rukou a nohou, které je leckdy budí. Ovšem odpůrci zase varují například před dysplazií kyčelních kloubů, a před násilným zamezováním pohybu dítěte. „Je vlastně svázané, nemůže se projevit, dítě je v podstatě jakýsi poslušný nástroj,“ říká Lucie Mucalová.
Co na to říkáte vy?
