Článek
„Když má někdo hračku, kterou moje téměř tříletá Kačenka chce, ona prostě to dítě s úsměvem kousne,“ vzdychá maminka Lenka, která svoji holčičku vždy napomene a donutí ji, aby se poškozenému kamarádovi omluvila.
„Kačenka je po důrazném vyhubování obvykle smutná, ovšem její starost netrvá dlouho. Většinou si během chvilky najde novou oběť. Už nevím, co s ní,“ krčí rameny Lenka. Co radí odborníci?
Nečekejte na zázrak
„U velmi malých dětí i batolat tato poměrně běžná fáze chování obvykle časem zmizí, nicméně to neznamená, že by se měla opomíjet nebo ignorovat. Rodič by měl pomoci dítěti získat jiné dovednosti, pomocí kterých bude schopno získat to, co chce. Motivovat ho, učit o hračku požádat,“ vysvětluje osobní asistentka dětí školního věku Renata Maixnerová. Jak toho dosáhnout? Zahajte detektivní práci!
Eva Essa, psycholožka, výzkumnice a profesorka předškolního vzdělávání a lidského rozvoje z amerického Rena ve své knize Jak pomoci dítěti shrnuje, že čím více poznatků budete jako rodič mít k dispozici, tím efektivněji takovému chování zabráníte. Proto, než budete cokoli podnikat, několik dní dítě pozorujte.
Velmi malé děti koušou do všeho, co je po ruce. Často si tím masírují dásně a pomáhají zoubkům prořezat se venFoto: Profimedia
Zápisník zoufalých rodičů
Všímejte si toho, kdy obvykle kousne jiného vrstevníka, v jaké době, zda uvnitř, nebo venku, během jakých aktivit. Hraje roli unavenost či ospalost? Kamarád dítěti nevyhoví? Kdo je obětí? Na základě těchto předběžných zjištění získáte představu, kdy, proč a jak ke kousání dochází. A to už je základ pro nápravu.
4 základní příčiny a řešení
- Protože malé děti často strkají předměty do úst, měly by u sebe mít hygienicky ošetřené předměty, do kterých mohou kousat. Možná to jejich chování zmírní.
- Denní činnosti by měly být uzpůsobeny věku dítěte. Když aktivity neodpovídají jeho potřebám, dítě je znuděné a frustraci vyjadřuje právě kousáním.
- Problém může být i v načasování svačin. „Dítě může kousat i proto, že má hlad. Když bude dostávat častěji najíst, kousání může zmizet,“ vysvětluje Eva Essa.
- Pozor na fyziologické důvody. Netrpí dítě bolestí? Nezbavuje se kousáním nepříjemného stavu? I tento faktor je nutné přezkoumat.
Pokud řešení problému nespočívá v některém z uvedených bodů a kousání ani po zavedení těchto opatření neustává, přejděte k dalším návrhům.
Nejefektivnější strategie
„Podnikněte preventivní kroky. Když vypadá, že dítě chce někoho kousnout, vezměte ho a odveďte jinam. Snaží-li se při tom bojovat, jemně, ale pevně ho držte, dokud nepřestane odporovat,“ dál radí psycholožka Eva Essa s tím, že pokud dítě neprotestuje, když ho odvádíte, ihned zaměřte jeho pozornost někam jinam. Nic mu nevytýkejte. Už se stalo a došlo k nehodě? Ovládněte svoje emoce! Proč?
Hledejte příčinu vzteku i agresivity. Jen tak můžete účinně pracovat na změněFoto: Profimedia
„Když kterékoli dítě zjistí, že kdykoli někoho kousne, dostane se mu pozornosti, si na takové chování může zvyknout,“ ještě objasňuje Renata Maixnerová. Takže, jak z toho ven?
Dítěti, které kouslo, řekněte: „Radečka to bolí. Podívej, jak pláče!" Dítě, které bylo kousnuto, vezměte umýt postiženého místo. Aktér onoho incidentu by měl jít vámi. Potřebuje se totiž zapojit do procesu utěšování.
Upevňování požadovaného chování
„Povzbuďte ho, aby toto dítě pomáhalo držet náplast či obvaz, či aby bylo jinak nápomocné. Tím mu ukazujete model empatie a pozitivní sociální reakce,“ podotýká Eva Essa. Stále buďte ostražití a všímejte si detailů. Zjistíte-li, že ke kousání stále dochází, přezkoumejte svá preventivní opatření a celý proces absolvujte znovu.
A jak kousání ze strany svého dítěte zvládáte vy?
