Článek
Už dva měsíce mluví páťačka Veronika jen o nové spolužačce Marianě. O rok starší suverénka sedí s Veronikou v lavici a svoji naivní kamarádku začala okamžitě „zaučovat“.
„Verunka najednou přišla na to, že se žádné z jejích triček nedá nosit. Místo atletiky s Marianou bloumaly po nákupním centru a za kapesné nakupovaly levné šminky. A v každé větě teď říká ,ty vogo´,“ stěžuje si Veroničina maminka. Ráda by věděla, jak svou dcerku z vlivu kamarádky dostat.
Co je jiné, láká – ale jen na chvíli
„Občas se stane, že si dítě vybere kamaráda, který se vám nelíbí, protože můžete mít pocit, že ho může strhnout na nepravou cestu. Co dělat? Přímý zákaz není vhodný nebo jen výjimečně. Leckdy totiž víc posílí kamarádství, které by za čas samo ochladlo. Je dobré říct dítěti vlastní názor, ale následně respektovat jeho volbu,“ radí dětský psycholog Václav Mertin.
Veroničina maminka se může k novým zábavám své dcerky vyjádřit: „Nebavilo by mě trávit takové krásné odpoledne v supermarketu! Nechcete jít příště spíš na brusle?" „Ty stíny jsou na tebe moc křiklavé, vždyť jsi blondýnka. Půjč si moje!" Přímé kritice kamarádky by se ale měla vyhnout.
„Světačka“ Mariana nabízí Veronice něco nového, co si chce vyzkoušet. Ostýchavého jedináčka z dobré rodiny stejně snadno okouzlí čtyřkař, který je drzý k učitelce a zapaluje na sídlišti odpadkové koše. Pokud jsou ale v rodině zdravé vztahy, nemusí se rodiče bát, že se jejich dítě změní natrvalo.
Je to skutečně kamarádství?
Opravdu nebezpečný vztah je ten, ve kterém dítě přichází o svoji vnitřní nezávislost. Může ochutnávat zakázané ovoce – ale ať to dělá ze svého rozhodnutí a s vědomím, že toho může nechat, kdykoli bude chtít. Je velký rozdíl, jestli se dítě účastní hry na zloděje v obchodním domě ze zvědavosti, nebo zda je do ní dohnáno nátlakem: „Hele, ty srabe, že si netroufneš!“
Závislost se mezi dětmi vyskytuje v každém věku. Jedno dítě se zhlédne v jiném, ve všem ho napodobuje a chce se mu zavděčit. Někdy ale „idol“ neváhá své moci využít, druhé dítě sekýruje a nechává si od něj sloužit. Že to vlastně není kamarádství, vašemu potomkovi ale těžko vysvětlíte.
Jak omezit vliv nežádoucího kamaráda?
- Posilujte sebevědomí vašeho dítěte. „Odmalička mu dávejte drobné úkoly a za jejich splnění je chvalte. Pochval by vždycky mělo být víc než kritiky," radí psycholožka Ilona Špaňhelová. Když bude mít dítě pocit vlastní hodnoty, nedá se tak snadno zmanipulovat.
- Zajistěte mu jiné přátele. „Hodné“ kamarády dle svého výběru mu nevnucujte. Když se ale bude pohybovat v sociálně zdravém prostředí, jako je třeba skautský oddíl, herní klub nebo taneční soubor, je velká šance, že se tam seznámí s někým vhodnějším.
- Zasejte semínko. „Nenápadně vaše dítě upozorněte na problematické vlastnosti nežádoucího kamaráda, třeba na to, jak se chová k jiným lidem nebo jak mluví o svých rodičích,“ říká psycholožka Michaela Šedivá.
- Zůstaňte jistotou v pozadí. Nekritizujte a nezakazujte, ale mějte přehled o tom, kdy, kde a s kým je. Děti to většinou přijímají dobře a v situacích, které nedokážou zvládnout samy, se někdy na rodiče dokonce vymlouvají („Cígo bych si dal, ale máma to vždycky pozná a měl bych po kapesném“).
Jak se zachováte, když si vaše dítě najde kamaráda se zelenými vlasy nebo slovníkem dlaždiče? Dokážete ho nekritizovat, nebo ho dokonce pozvat na svačinu?