Nespí se mnou. Není erotofobik?

„Chová se ke mně, jako by se štítil, nebo co. Asi ho nevzrušuju nebo mě nemiluje,“ stěžuje si čtenářka v jedné diskusi a popisuje, jak se milování musí neustále dožadovat. Její dotazy směrem k ostatním se týkají hlavně obav, jestli je její vyvolený „normální“. Čím to může být, že není ten „klasický“ chlap, toužící po pohlavním styku?

Strachy, obavy, zkrátka fobie, mají mnoho podob. Někdo se bojí pavouků, hadů, druhý uzavřených prostor, výšek nebo tmy, třetí je posedlý úzkostí z bakterií či lidských sekretů, takže se do milování s druhým příliš nežene. Nebudeme to ale přehánět. Za sníženým zájmem o sex se může schovávat cokoli. Není třeba hned malovat čerta na zeď s nepříliš obvyklými diagnózami. Důvody mohou být o něco prostší.

Taková sexuální averze provázená nízkou koitální aktivitou se objevuje častěji u mužů mezi 40. až 55. rokem života, což se přičítá jejich honbě za kariérou, penězi, touhou ještě něco dokázat, dokud je čas. Stav hrůzy z milování mohou kromě předchozích špatných zkušeností z oblasti erotiky (čili sníženého sebevědomí) navodit i některé léky, a hlavně psychická rozháranost způsobená tlakem v práci, finanční situací, vyčerpaností… Pak stačí malá selhání: například pár předčasných, nebo naopak opožděných výronů semene, a muž se do dalšího pohlavního styku nežene, neboť očekává potíže. Stejné je to i u ženy.

Dotyční ztratí libido, dojde k depresivním náladám, snížené pracovní výkonnosti a poruchám spánku, jak vysvětluje sexuoložka Jaroslava Pondělíčková-Mašlová v knize O sexualitě a partnerských vztazích. Tento stav může být hluboká, tzv. endogenní deprese, ale ta není jedinou zdravotní příčinou. Dalším onemocněním, kterém může být v pozadí potíží sexuálního života, jsou bezesporu i cukrovka, tuberkulóza či srdeční infarkt. To potvrzuje i výzkum profesora Jana Rabocha, jenž vyšetřil 118 ženatých mužů ve věku do 60 let, kteří byli krátce po infarktu. Sexuální problémy mělo 77 % z nich.

Nic z výše jmenovaného z vás ale určitě neudělá erotofobika, čili člověka, který má hrůzu z milování. Věřte nebo ne, ale takové označení si vysloužili ti, kteří sex nemají jako životní prioritu číslo jedna. Kdo ale tak alibistické označení vymyslel? Internet. „Erotofobie je blbost, stejně jako filmofobie nebo hokejofobie,“ svérázně odpovídá sexuolog Zlatko Pastor na otázku, kolik takových lidí navštěvuje jeho ordinaci.

Tak to vidíte. Ze všech možných fobií se váš partner zrovna na tuhle vymlouvat nemůže. Problém nejspíš opravdu bude někde jinde… Pokud přetrvává delší dobu, a je jasné, že pracovním vytížením, stresem nebo nemocí to nebude, promluvte si o společné návštěvě odborníka. Na co nepřijdete vy, odhalí on. Jeho návštěvou určitě nic nezkazíte!

Nebo vy jste snad potkali člověka, který by odmítal pohlazení nebo pokusy o intimní kontakt vinou svých chorobných fobických stavů?