Nesnášíte trapné ticho? Naučte se small talk!

Bezduché tlachání. Pod touto nálepkou mají někteří nezávaznou komunikaci – řeči, které mezi sebou vedou lidé, když se potkají ve výtahu či na pracovním obědě.

Při tomhle povídání se neřeší filozofické otázky, ano, jde o povrchní konverzaci, ale ohrnovat nos byste nad ní kvůli tomu neměli. Kdo ovládá small talk, dovede se snadno seznamovat, utužuje svou pozici ve společnosti. „Mnoho lidí by vám potvrdilo, že jak stoupá jejich společenské uplatnění či působení, zvyšuje se počet případů, kdy nezávaznou komunikaci používají – na společenských akcích, při krátkých setkáních na recepcích či o přestávkách v divadle,“ říká Milena Židlická, profesionální koučka z Agentury Juventa.

Nic hrozného na tom není. Tady máte konkrétní příklady, jak na to!

Občas se ocitnete na oslavě, kde znáte jen hostitele. Nezbývá než se seznámit. Vezměte si skleničku sektu a najděte osobu, která působí sympaticky a přístupně. Pozdravte a představte se. Když vám prozradí na oplátku své jméno, zapamatujte si ho. Není nic trapnějšího, než když za pět minut Ivanu překřtíte na Zuzanu nebo ji budete oslovovat jen Ty. David Gruber ve své knize Zlatá kniha komunikace nabízí způsob, jak si jména zafixovat: „Třeba několikerým opakováním v duchu nebo jeho vazbou na někoho slavného, koho dotyčný připomíná a kdo má stejné křestní jméno.“

Jestli vás nenapadá, jak pokračovat v hovoru, přeptejte se, odkud se zná s hostiteli. Zda má na oslavě nějaké přátele. Kde pracuje, jestli sportuje… Pozor, ať se vaše otázky nezvrtnou ve výslech. Mluvit nemáte jen vy, dostatek prostoru má mít i druhý. Poslouchejte pozorně, udržujte oční kontakt a reagujte na to, co se dozvíte.

„Do nezávazné komunikace nepatří osobní a kontroverzní témata. Neklaďte otázky typu: ,Vypadáte unavený, co vás trápí?' Ani vy nevyprávějte o hádkách, penězích, politice, o zdraví a partnerských vztazích. Kategoricky nehodnoťte a neodporujte. Mějte svůj názor, ale neprosazujte jej,“ shrnuje základní pravidla Milena Židlická, podle níž je nejhorší, když člověk mluví sebestředně jen o sobě.

Měli byste měli být schopní poznat, kdy je rozhovor příliš dlouhý, jestli náhodou druhého nenudíte. V tu chvíli se rozlučte například se slovy: „Těšilo mě, že jsem vás poznala, ale musím jít ještě pozdravit hostitelku.“

V těchto situacích je nezbytné, abyste na své protějšky udělali dobrý dojem. Spoustu rad můžete použít ze sekce večírek. Navíc si ale dopředu před schůzkou připravte tři čtyři témata, o kterých můžete mluvit. Zjistěte si, co je nového ve vašem oboru, informace o lidech, se kterými se setkáte. Udržujte si všeobecný přehled. Pozor, i v práci mezi kolegy byste se měli snažit udržovat společenskou konverzaci, například v kuchyňce. Poptejte se, jak se dotyčný má, kam se chystá na dovolenou. Díky své vstřícnosti získáte na oblibě. A ta je vždycky fajn.

Tip redakce: Máme pro vás i další rady, zkoukněte Topy a blůzky do práce: Tyhle ocení i přísní šéfové! či článek Chcete vyšší plat? Nebojte se o něj říct!.

Sedíte u nové kadeřnice nebo nasednete do taxíku, a je vám trapně z toho ticha? Vyzkoušejte osvědčená témata: mluvte o počasí (vždycky je buď moc horko, moc prší...), co jste viděli v televizi, že jste objevili dobrou restauraci, o posledním zápasu Petry Kvitové… Pamatujte, lidé jsou rádi chváleni, pochvalte kolegyni ve výtahu kabelku! Tímhle si ji získáte na svou stranu.

Nevěříte si? Začněte postupně trénovat, „zakecejte“ se třeba s prodavačkou v obchodě, spoléhejte se na přirozenost. „Uvědomte si, že jste úžasní a nikdo neumí a nezná tytéž věci jako vy. Jistě víte pár věcí z historie, umění, literatury, architektury, sportu, četli jste zajímavou knížku, nebo jste si dokonce v noci všimli, jak bylo jasné nebe. To vše do small talk patří,“ zbavuje obav koučka Židlická.

Troufnete si už na small talk? A která témata se osvědčila vám?