Nervové zhroucení. O co se jedná a jak ho zvládnout

Máte pocit, že jste dosáhli svých limitů, že už nic víc nemůžete udělat, že na vaše bedra padá tíha celého světa… Vy se ale i přesto snažíte rozhodovat správně, pamatovat si, co je třeba, normálně fungovat. Jenže od jisté chvíle to prostě nejde. Tak nějak se cítí lidé procházející mentálním nebo také nervovým zhroucením, stavem, který se vyvíjí z dlouhodobého neřešeného stresu – jednotlivé stresory se na sebe nabalují, klubko se pořád zvětšuje, až už je tak veliké, že vám přeroste přes hlavu…

I když nervové zhroucení není samo o sobě nemocí (třeba jako deprese), dokáže s životem pořádně zamávat. Jedná se o stav způsobený dlouhotrvajícím stresem, často to bývá reakce na nepříznivé okolnosti (například úmrtí blízké osoby nebo finanční problémy), prožití traumatu nebo třeba i velká životní změna, nedostatek spánku a podobně. Mozek začne zvýšeně uvolňovat hormony adrenalin a kortizol, to vás ochromí a nahromadění emocí ovlivní fungování mysli i těla.

„Adrenalin a kortizol mobilizují tělo. Adrenalin ovlivňuje inzulín, kortizol zase způsobuje mobilizaci uložené energie. Výkyvy hladiny krevního cukru, velké chutě, větší či naopak utlumený hlad jsou doprovodné jevy, které mohou zahýbat s hmotností,“ vysvětluje biochemička a odbornice na výživu Michaela Bebová, jak stav dopadá na fungování těla.

Možná, že už nějakou dobu cítíte, že všechno není v pořádku, snažíte se to ale přecházet, protože nechcete sobě ani ostatním přidělávat starosti. Pokud ale v nitru tušíte, že trápení jen tak jednoduše neodezní, dejte na svůj vnitřní hlas a zařiďte se než bude pozdě. Jaké signály předcházejí nejhoršímu?

Protože se nejedná vyloženě o stav nebo poruchu, neexistuje ani jednoznačný recept, jak zhroucení zvládnout nebo léčit. Každému totiž může pomoci něco jiného. Nejefektivnější řešení spočívá v různých technikách zvládání dlouhodobého stresu. „Člověk, který je pozorný ke svému tělu i mysli, se povětšinou chová tak, že jeho každodenní život je vlastně stálým posilováním pevného zdraví a duševní pohody. A naopak, pokud zacházíme dlouhodobě se svým tělem i emocemi způsobem, který nám ubližuje, náprava a návrat do stavu pohody a pevného zdraví může trvat déle a může vyžadovat větší a razantnější změny v životě,“ říká Alexandra Hrouzková, psycholožka a členka ČAP.

Klíčové je najít činnosti, při nichž se dokážete uvolnit a zapomenout na svá trápení. Nevěnujte se něčemu jen proto, že se o tom tvrdí, že to pomáhá – pokud vám nevyhovuje jóga, nedělejte ji, stala by se jen dalším zdrojem napětí. Pokud se rádi procházíte nebo čtete, věnujte se tomu. Dělejte zkrátka to, co vám dělá dobře a co vám umožní ovládat opakující se negativní myšlenky i tlak na hrudi. Pokud ovšem cítíte, že si nevíte rady, že se vám situace vymyká z rukou, navštivte odborníka, který vám pomůže najít techniky, jež vám skutečně pomohou.

Úzkost může přepadnout i děti. Jak se u nich léčí?