Hlavní obsah

Nerovnosti ve vztahu. Na čem může vaše láska ztroskotat?

Foto: thinkstock

Návod na super vztah neexistuje, ovšem určitá rovnost v různých oblastech je rozhodně výhodouFoto: thinkstock

Protiklady se prý přitahují. Jenže výrazné nerovnosti ve vztahu mohou být i zdrojem problémů. A je jedno, zda jde o věk, finanční postavení, inteligenci či vzhled. Kdy už je riziko příliš velké?

Článek

Žádná rovnice dokonalého partnerství samozřejmě neexistuje. Ale faktem je, že jakákoli extrémní odlišnost je vysoce riziková. Často vznikají ryze praktické problémy.

1. Věková nerovnost

Páry, kdy je muž výrazně (o desítky let) starší než žena, nebývají zas tak ojedinělé. Společnost respektuje, že si ti dva mají co nabídnout. Muž bývá mladinké ženě schopen poskytnout jisté ekonomické zázemí, je pro ni zajímavý svými životními zkušenostmi. Ona ho zase „odměňuje“ svou energií, vitalitou a svěžestí. Ovšem pozor na následující:

  • Blížící se stáří – Muž bude brzy potřebovat spíš ošetřovatelku než manželku.
  • Ubývající energie – „Starší muž potřebuje mnohem více času na regeneraci a mladá žena bude chtít žít tak, jak je jejímu věku přirozené,“ varuje psychoterapeutka Lucie Horníková.
  • Touha po dítěti – Muž už třeba dítě chtít nemusí (rodičovství si odbyl v předešlém vztahu), navíc s věkem klesá schopnost reprodukce, případně je z něj pak spíše dědeček než tatínek. A to má svá rizika nejen pro jeho partnerku, ale především pro samotného potomka.

Mnohem extrémnější jsou ale situace, kdy si starší žena najde výrazně mladšího partnera. Tady už společnost a ani příroda tak přející nejsou. „Touha po společném potomkovi je asi opravdu největším rizikem. Třicetiletý tatínek a padesátiletá maminka, to asi není zcela šťastné uspořádání,“ říká Lucie Horníková.

Foto: thinkstock

Velký věkový rozdíl může být po čase značným problémemFoto: thinkstock

2. Finanční nerovnost

Model, kdy muž je hlavním živitelem rodiny, je jakýmsi společenským standardem. „Tady vidím riziko snad jen v tom, když muž sice vydělává hodně peněz, ale za cenu, že většinu času tráví v práci,“ varuje Anita Michajluková.

Výrazně komplikovanější je to ale ve chvíli, kdy je živitelem žena:

  • Trpí mužovo ego – „Okolí ho může vnímat jako neschopného a on může začít pochybovat sám o sobě,“ potvrzuje Anita Michajluková.
  • Nespokojenost ženy – Podobný tlak je ale vyvíjen i na ženu. Tu okolí může vnímat jako krkavčí matku a ona svou nespokojenost může přenést na muže a začít mu jeho finanční handicap předhazovat. A to je začátek konce.

3. Inteligenční nerovnost

To je nejspíš nejrizikovější nerovnost. A je jedno, kdo je v páru ten „chytřejší“. „Tohle je dle mě velmi kritická situace. Vztah prochází různými fázemi, od slepé zamilovanosti, obdivu fyzična až po souznění duší. A lidé spolu potřebují mluvit, sdílet zážitky, společně řešit různé situace. A je-li tam velmi odlišné IQ, zaměření či vzdělání, může se stát, že si najednou není o čem povídat. A to dlouho nevydrží,“ tvrdí Lucie Horníková.

Foto: thinkstock

Nejhorší je, když si s partnerem nemáte co říct. A to souvisí s tím, jak jste inteligentní, vzdělaní a jaký máte přístup k životuFoto: thinkstock

4. Vzhledová nerovnost

Tady jsou pánové jednoznačně ve výhodě. Zdá se, že ošklivý muž neexistuje. Vždy je zajímavý, charismatický, vtipný a podobně. „Mnohem víc otazníků vyvolává pár muž hezoun a žena ošklivka. Je tu opět společenský předpoklad, že mužům jde o vzhled, takže hned všem začne vrtat hlavou, co na ní má,“ říká Anita Michajluková.

Pokud jsou ale oba psychicky vyrovnaní, netrpí nízkým sebevědomím, je tahle nerovnost nejméně riziková. Tady opravdu nehrozí nic jiného než nechápavé pohledy okolí.

Co si o těchto nerovnostech myslíte vy?

Načítám