Nepropásněte podzimní kolo zavařování! Nabízí se dýně, šípky, řepa i zelí

Dýně, šípky, řepa, zelí, ale třeba i mrkev, papriky nebo cukety. A to vyjmenováváme jen část plodů podzimu, které se rozhodně vyplatí zakonzervovat na zimu. Ostatně, zkraje podzimu jsou stále k dispozici i zelená rajčata!

Dýně obsahuje na 90 % vody, díky vysokému podílu vlákniny a minimu sacharidů je vhodná na redukční dietu. Je bohatá i na hořčík, selen, draslík a sodík, najdete v ní i vitamin A a karoteny a lutein. Dýně je mimořádně vhodná nejen pro tepelnou úpravu naslano i nasladko, ale i pro zavařování. Možná si ze školních jídelen ještě pamatujete dýňový kompot, oblíbenými i ve vaší rodině by se však měly stát také dýňové džemy, čatní nebo kompoty, dýni je možné zavařit také ve vlastní šťávě.

Na 3 sklenice po 250 ml potřebujete:

Postup:

Šípky jsou jedním z nejlepších zdrojů vitaminu C, který je v podzimním počasí tak důležitý pro posílení imunity. Obsahují ho až 20× více než pomeranče! Jsou plné i vitaminu A a E, který je velmi důležitým antioxidantem. Jsou skvělé i na trávení. Kompoty, marmelády, sirupy, ale i kečup nebo víno – to je stále neúplný výčet toho, jak můžete naložit s červenými šípky. Důležitá je doba sklizně. Plody musí být krásně červené, ale ještě ne měkké. Ideální je, když trochu projdou mrazem, aby se v nich vytvořilo více cukru, ne všechny podnebné podmínky ale tuto skutečnost dovolí před přezráním. Šípky sbíráme vždy jen za sucha!

Na 3–4 sklenice po 300 ml potřebujete:

Postup:

Na konci září a začátku října jsou keříky rajčat leckdy ještě obsypané zelenými rajčaty. Ta nejsou příliš vhodná k přímé konzumaci, máte ale dvě možnosti, co s nimi udělat. Buď je necháte postupně za oknem dozrát, nebo je naložíte či z nich uděláte čatní. Někdo by mohl mít obavy z jedovatého solaninu, který nezralá rajčata obsahují, na otravu byste jich ale museli sníst opravdu velké množství a při tepelném zpracování se navíc solanin zničí. Jejich konzumaci by se měly vyhýbat hlavně děti, vám však normální porce čatní k masu nemůže ublížit.

Na 5 sklenic po 450 ml potřebujete:

Postup:

Září je i sezonou pozdnějších odrůd zelí. To můžete nechat zkysat nebo si ho zavařit, třeba jako salát s další sezonní zeleninou. Anebo si udělejte prostě obyčejné sterilované zelí, toho nebude v zimě ke kachním nebo husím pečínkám nikdy dost! Je skvělé na trávicí soustavu, čerstvé i na krvetvorbu a detoxikaci. Na podzim oceníte také to, že šťáva z čerstvého zelí ulehčuje vykašlávání.

Na 2–3 sklenice po 720 ml potřebujete:

Na nálev si připravte:

Postup:

Mezi typicky podzimní zeleninu patří i červená řepa. Obsahuje vysoké množství železa, vitaminů, minerálů i stopových prvků. Má významné protirakovinné účinky, čistí játra a díky lithiu zlepšuje náladu. Její zavařování u nás má velkou tradici, dá se udělat jako kyselý salát, který si určitě pamatujete z jídelny, i naložit s křenem, udělat z ní čatní, skvělá je i naložená s badyánem a hřebíčkem nebo jako marmeláda k pečeným masům a sýrům.

Na 4 sklenice po 450 ml potřebujete:

Na nálev si připravte:

Postup:

Řepy není nikdy dost. Připravte z ní koláče, polévky nebo vydatný oběd.