Nepodceňujte nemoci srdce! Zabíjí víc než jiné

Rizikových faktorů je celá řada. K některým má člověk genetické dispozice, roli hraje také věk, ale spoustu toho můžete ovlivnit. Mezi nejčastější kardiovaskulární choroby patří vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční a cévní mozková příhoda.

Podle Státního zdravotnického ústavu jsou kardiovaskulární nemoci největším zabijákem v Evropě. Ročně na ně zemřou 4 miliony lidí. Srdečně-cévní nemoci jsou v evropských zemích zároveň nejčastější příčinou úmrtí u lidí mladších 65 let a mohou za téměř polovinu všech úmrtí v Česku! Pokud se jim ale naučíte předcházet a dokážete rozpoznat, kdy už je potřeba jít k lékaři, nemusí to končit tak fatálně.

První, co člověk může změnit, je to, jak žije a co konzumuje. Největším rizikem je kouření, nedostatek pohybu a kvalitního spánku, vysoká míra stresu, nadbytečný příjem tuků a soli.

„Důsledkem nevhodných stravovacích návyků a nízké pohybové aktivity je obezita, cukrovka, vysoká hladina cholesterolu a vysoký krevní tlak. To jsou nejvýznamnější rizikové faktory pro vznik aterosklerózy, na jejímž podkladě vzniká infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda,“ vyjmenovává doktorka Karolína Hlavatá z iniciativy Vím, co jím a piju.

Proto přestaňte kouřit, začněte pravidelně sportovat, nebo alespoň víc choďte, a jezte ovoce a zeleninu. Vhodné je také omezit potraviny, které zvyšují cholesterol, jako jsou uzeniny, prorostlé maso, vnitřnosti, paštiky, tučné sýry nebo příliš sádla či másla, a také nejrůznější sušenky a čokoládové náhražky. Uděláte tak svému srdci velkou službu.

Úkolem srdce je přečerpávat krev, která rozvádí výživu do celého těla. Pokud to nezvládá, přestávají správně fungovat svaly, orgány, prokrvovat se končetiny apod. To způsobuje celou řadu velmi nepříjemných komplikací.

„Při vysokém krevním tlaku se narušuje výstelka cév a vzniká zánět. Takové poškození organismus spravuje tak, že zalepí defekt jako poškozenou pneumatiku pomocí záplaty – aterosklerotických plátů. Ty ale postupně cévy stále zužují, a nakonec se mohou ucpat úplně,“ varuje lékař Ondřej Nývlt, předseda Vědecko-lékařské rady Světa zdraví. (Jakou roli hraje dobrý a zlý cholesterol?)

U dospělého člověka je optimální krevní tlak kolem hodnoty 120/80 mm Hg v klidovém stavu. Pokud vám často tlak  překračujete hodnoty 140/90 mm Hg, je dobré mít se na pozoru a raději vyhledat lékaře. Nízký tlak sice pacienty na životě neohrožuje, ale může jim ho dost znepříjemňovat. Zbystřit byste měli tehdy, kdy hodnoty systolického tlaku krve (síla srdce, kterou ji pumpuje)  dlouhodobě pod 100/65 mm Hg.

Důvodem toho, proč spousta lidí umírá na nemoci srdce je fakt, že prevenci zanedbávají a přehlíží varovné signály těla . Přitom když srdce nezvládá rozvádět okysličenou krev s živinami do všech tkání a orgánů, projeví se to na těle celkem rychle. Začnete-li se zadýchávat, jste hodně unavení až malátní, nebo vám otékají kotníky, může to značit problémy srdce. Čím dřív tyto potíže začnete řešit, tím snazší a účinnější bude případná léčba.

I v případě, že dojde k srdečnímu selhání, není třeba rezignovat na aktivní životní styl. Naopak. „Po stanovení diagnózy v řadě případů pacient zůstává v domácí péči a je nutné, aby rozuměl všem režimovým opatřením včetně těch dietních. Aktivní přístup pacienta je u zvládání tohoto onemocnění klíčový,“ uvádí docent Štěpán Havránek z II. Interní kliniky kardiologie a angiologie.

Po poradě s lékařem je možné stále provozovat některé fyzické aktivity. Je však třeba myslet i na odpočinek a další opatření, která mají významný vliv na kvalitu pacientova života.

Nemoci si nevybírají. Víte, koho ze známých osobností také srdce zradilo?