Hlavní obsah

Nepočítejte kalorie, jezte podle hitu Japonek Shoku-Iku

Foto: RomarioIen, Shutterstock.com

Foto: RomarioIen, Shutterstock.com

V Japonsku je kult štíhlosti hodně silný. Asie sice zrodila řadu bláznivých diet, k vysněné postavě se ovšem Asiatky dostávají i sofistikovanějšími způsoby. Nový hubnoucí trend Shoku-Iku nejen funguje, ale hlavně je zdravý a dlouhodobě udržitelný.

Článek

Žhavým dietním trendem, který z Japonska proniká do Ameriky a nyní i k nám do Evropy, je koncept s tajemným názvem Shoku-Iku. Ten lze volně přeložit jako „jděte jíst“, což vlastně nezní zrovna dietně. Je to spíše životní filozofie týkající se jídla. Není jen o tom, co jíte, ale i jak jídlo vybíráte a připravujete. Posvětila ho dokonce vláda a v některých školách se ho učí už malé děti.

Filozofie Shoku-Iku

Diet a výživových programů existuje nespočet. „Kritérií pro výběr vhodného výživového programu je celá řada, nejdůležitější by ale měla být jeho komplexnost. To znamená, aby neřešil pouze redukci váhy, ale i motivaci a respektoval váš životní styl,” vysvětluje výživová poradkyně Hanka Ondrušová.

Přesně na tomto základu je Shoku-Iku vystavěné. Nenutí vás počítat kalorie, odvažovat porce jídla nebo hlídat, zda přijímáte správný poměr živin. Japonci totiž věří, že když změníte svůj vztah k jídlu, nové zdravější stravování si plně zautomatizujete.

Když ráno hřeším, večer se šetřím a naopak

Místo dietních pouček Japonci poslouchají spíše selský rozum. Pokud si hned ráno dopřejí vydatnou snídani, vědí, že miska s obědem by měla být o to lehčí. Dají si třeba rybu nebo maso na přírodní způsob a k tomu salát z mořských řas. Když si plánují vyrazit večer posedět a tuší, že skončí s hamburgerem a hranolky, přes den se jídla nevzdávají, ale volí pokrmy lehké a zdravější.

Foto: New Africa, Shutterstock.com

Nemusíte si nic upírat, dopředu můžete ovlivnit, jak moc budete v jídle ten den hřešit. Není to skvělé?Foto: New Africa, Shutterstock.com

Význam servírování

Podle teorie Shoku-Iku nejde jen o jídlo, ale také jak si ho naservírujete. Pěkné nádobí i prostírání, barvy na talíři i hraní si s jídlem má smysl. Propagátorka filozofie Shoku-Iku a autorka řady receptů Makiko Sano ho doporučuje zejména tehdy, pokud jídlo připravujete pro děti.

Ani zdravé pokrmy a zeleninu nemusejí odmítat, když jim je atraktivně naskládáte na talíř. „Dobře vyvážená jídla jsou důležitá pro každého, ale mohou být velmi nudná. Zapojte fantazii a dosáhněte toho, že naservírovaný pokrm vám i malým jedlíkům vykouzlí úsměv na tváři,“ radí Makiko Sano.

Tajemství malých talířků

Na talíři nesmí chybět bílkoviny, sacharidy ani kvalitní tuky, nezapomínejte také na vlákninu, minerály a vitaminy. Jenže jak to uhlídat? Japonská gastro filozofie má trik i na to. Místo jednoho velkého talíře jídlo servírujte na několika malinkých talířcích! A co talíř, to jiné jídlo a jiné živiny: trochu rýže zajistí příjem sacharidů, zelenina a řasy přidají i potřebné vitaminy a minerály. Na dalším talířku nechybí bílkoviny v podobě tofu, masa nebo ryb.

Hezky naservírované jídlo uspokojí oči, jazýček i nos. Uspokojit byste však měli všechny chutě. Na talířcích tak nesmí chybět slané, kyselé, hořké, sladké a pro Asii typická chuť umami. Tu vám zajistí třeba kousek parmazánu, sušené šunky, ústřicová omáčka, vývar, mořské plody nebo šiitake houby (známé také jako houževnatec jedlý).

Foto: Lolostock, Shutterstock.com

Dbejte také na barevnost, třeba tím, že si naservírujete na talířku různé barvy zeleniny. To vám pomůže nenásilně zvýšit příjem vitaminů i vlákninyFoto: Lolostock, Shutterstock.com

Nevymlouvejte se na čas, děláte to pro sebe

Děsí vás, kolik času příprava takového jídla zabere? To je sice pravda, ale i to je jeden z hlavních pilířů japonského stravování. Jíst byste neměli za poklusu, z jídla si udělejte každodenní významný rituál, dopřejte si na něj dost prostoru, jídlo si užijte a vychutnejte. To vám pomůže uvědomit si, že jste vůbec jedli a nakrmíte i svou mysl, takže vás nebude tolik honit mlsná.

Jak si bez diety udržují štíhlou postavu nejen Japonky, ale i Italky nebo Francouzky?

Načítám