Nemůžete otěhotnět? 5 častých příčin neplodnosti u žen

Když se pár dlouhé měsíce neúspěšně snaží o miminko, mívá to drtivé dopady na psychiku potenciálních rodičů. „Páry, které se při pravidelném styku dvakrát až třikrát týdně po dobu jednoho roku nedočkají těhotenství, jsou považovány za neplodné. V takovém případě jsou nutná speciální vyšetření jak u ženy, tak u muže, aby se co nejdříve odhalila příčina,“ říká gynekoložka Klára Braunová. Důvod neúspěchu je přitom ze 40 procent na ženách, ze 40 na mužích a v pětině případů na obou.

Potíže s otěhotněním jsou stresující a duševnímu rozpoložení zúčastněných nepřidají ani pověry či „dobré“ rady. Zvlášť mezi odpůrci potratů se traduje, že velice častou příčinou neplodnosti je umělé přerušení těhotenství. Ne. Pro další plodnost je potrat nebezpečný, jen pokud byl proveden ve vyšším stupni těhotenství, případně lékař pochybil – jinak jsou rizika minimální.

Časté a úporné vaginální mykózy jsou mimořádně nepříjemné, nicméně plodnost neovlivňují (jestliže nedošlo k zásadnímu zanedbání léčby). Dokonce ani určité sexuální praktiky, například méně či více tradiční polohy, nelze označit za viníka neplodnosti, nebo naopak plodnosti. Rozhodně se nedá říct, že určitá pozice zajistí početí a jiná ne – i to je mýtus.

Co tedy patří mezi časté příčiny neplodnosti u žen?

Stále víc párů s početím otálí až do věku, kdy je ženě 33 let a více – a to je samo o sobě rizikový faktor. „Kvalita vajíček klesá s přibývajícím věkem. Kolem věku 40 let je procento vajíček schopných po oplození pokračovat ve vývoji minimální,“ popisuje Jan Lacheta, primář centra asistované reprodukce Iscare. Za optimální věk pro otěhotnění se považuje rozmezí 20 až 29 let. Jak ovšem lékař podotýká, výjimka potvrzuje pravidlo: existují ženy, které ve 45 letech porodí páté dítě – s těmi se ale na klinice pochopitelně nesetkává. Nevíte, jak jsou na tom vaše vajíčka? Nechte si udělat test a budete mít jasno.

Svůj podíl mívá i obezita. Vyšší podíl tukové tkáně vede k zvýšené produkci estrogenu a to může rozkolísat hladiny dalších hormonů. A právě hormonální nerovnováha stojí za ženskou neplodností, ovšem dá se léčit, někdy i docela snadno. Hladiny hormonů mohou rozkývat také nedostatky životního stylu, například kouření, stres či vysoký příjem cukru, a potíže s otěhotněním způsobuje i nedostatečná výživa a z ní plynoucí podváha.

Za problémy může stát i operace v dětství – třeba při zánětu slepého střeva. V těle pak často vznikají srůsty, které uzavřou například vejcovody. Zpravidla se jedná o řešitelný problém, mnohdy je ale nutný gynekologický zákrok.

Obtížné početí je obvyklé i při endometrióze – jde o nejčastější gynekologické onemocnění v reprodukčním věku. Částečky děložní sliznice (endometria) se nacházejí i mimo děložní dutinu, například ve vejcovodech či na vaječnících, reagují na pohlavní hormony, což vede k chronickému zánětu, bolestem a neplodnosti. Léčba je nejistá a někdy se potíže po čase vracejí.

Ačkoli neexistují žádné renomované studie, které by potvrzovaly vliv duševního rozpoložení na plodnost, podle mínění veřejnosti i mnoha odborníků je nezpochybnitelný. „Z praxe jsem vypozorovala, že se velmi často jedná o psychickou nadstavbu. Ukázkový je případ, kdy je pacientka zařazena do programu umělého oplodnění a zničehonic přijde s tím, že otěhotněla,“ podotýká Klára Braunová.

Podle lékařů jsou nejběžnější dvě příčiny neplodnosti: věk a hormonální problémy – ty ovšem mohou souviset i s věkem. Kteří pomocníci nabízejí pomoc při méně závažných příčinách, kam patří některé potíže s hormony, psychická indispozice nebo třeba nedostatek určitých živin?

Nemůžete mít dítě? Kupte si ho! Za půl milionu je vaše.