5 mýtů o pečivu: Při dietě žádné housky, bezlepkové je zdravější a rozpečené zmrazené je horší.. Kterým věříme?

Kousek pečiva přikousnete k obědové polévce, pečenému masu nebo k večernímu salátu. Krajíc chleba s pomazánkou je běžná snídaně i svačina stejně jako toasty nebo obložená houska. Zkrátka pečivo se dá využít na mnoho způsobů a mnozí to tak dělají. Možná právě proto se dostalo do hledáčku strážců zdravého životního stylu a kvality potravin. A nejen těch, k mýtům o pečivu přispívají i marketingové aktivity prodejců potravin. Pokud věříte některému z následujících tvrzení, vyvedeme vás z omylu.

Rozhodně neplatí, že rozmrazované pečivo je automaticky plné přídatných látek a čerstvé nikoliv. Výživovou hodnotu pečiva určují především suroviny, ze kterých sestává, a správně zvolený technologický postup. Obecně se dá říci, že obsahuje více soli, protože ta zajišťuje, že pečivo v mrazáku déle vydrží a nezmění se jeho textura. Ale podobně, jako je to třeba u mrazené zeleniny, která je v určitém období kvalitnější než ta čerstvá, ani rozmrazované pečivo nemusí být automaticky horší volba.

Mezi mnohými dietáři stále panuje přesvědčení, že dieta rovná se úplně vynechat pečivo. Na pranýři jsou obvykle i jiné přílohy, ale pečivo je zpravidla bráno jako ta největší škodná. I když budete jíst pečivo každý den, můžete bez problému hubnout. Jde jen o to, aby to zapadlo do vašeho energetického příjmu. Pro představu – jedna kaiserka má kolem 150 kcal, jeden tenčí plátek chleba kolem 120 kcal. Pokud jako žena s průměrnou váhou a fyzickou aktivitou hubnete, vystačíte si s příjmem kolem 1400 až 1500 kcal. Znamená to, že konzumací kaiserky jste si „vyplýtvaly“ 10 procent denního příjmu kalorií. Nic víc. Pokud si ovšem vyberete kvalitní celozrnnou housku nebo třeba celozrnný kváskový chléb, pak přijmete také solidní množství vlákniny a dalších prospěšných látek.

Tmavá barva pečiva automaticky neznamená, že daný kousek je výživově lepší, nebo dokonce dietnější. Obecně platí, že celozrnné pečivo, které obsahuje slupky, zrníčka či otruby (tedy když se při jeho výrobě používají celá zrna a nejen jejich vnitřní část), je výživově hodnotnější. Má více vlákniny, vitaminů a minerálů. Dietnější není, energetická hodnota celozrnné mouky je přibližně stejná jako u bílé mouky. Přestože celozrnné pečivo často bývá trochu tmavší, neplatí to nutně vždycky. Stejně tak tmavá barva nemusí vždy znamenat, že pečivo je celozrnné. Často se dobarvuje třeba karamelem nebo melasou.

Vláknina pomáhá hubnout! V jakých potravinách je jí nejvíce?

Vícezrnné, cereální, rustikální, slunečnicové, multicereální, korn… V obchodech potkáte nesčetně druhů pečiva, které se jeví jako to zdravější, respektive jako celozrnné. Nenechte se líbivými názvy zmást, obvykle se jedná jen o marketingové pojmy. Cereální totiž znamená jen to, že výrobek je z cereálií neboli obilovin. Čistě teoreticky i obyčejný bílý rohlík je cereální. Vícezrnné zase znamená jen to, že produkt je z vícero druhů mouky, přičemž podle legislativy minimálně 5 % výrobku musí tvořit jiná mouka než pšeničná nebo žitná. Skutečně celozrnné pečivo je připravené z minimálně 80 procent celozrnné mouky a prakticky vždy má toto přízvisko i v názvu.

Bezlepkové pečivo je jednak v obchodech často řazené mezi zdravější alternativy potravin, jednak je výrazně draží. Už jenom tahle fakta evokují, že by mělo jít o lepší verzi, snad i dietnější. Pravda je však taková, že pokud netrpíte celiakií nebo nemáte alergii na lepek, není důvod toto pečivo kupovat. Lepek totiž vašemu střevu neublíží, co se týká výživových hodnot, je na tom stejně (nebo spíš trochu hůře), nevýhodou je často horší chuť a zmíněná vyšší cena.

Podzimní režim: Jak se vyhnout vlčímu hladu a vrátit se zpět do rovnováhy? Chce to malé krůčky a plán.