Nejstrašidelnější místa v Česku. Už jste na nich byli?

Česko skrývá mnoho míst, na která se lze během volnějších letních dnů vypravit. Máte pocit, že jste už viděli všechno? Cestujte trochu netradičně: nikoli po oblíbených turistických památkách, ale po místech, která mají ponurou a děsivou atmosféru. Která patří v naší zemi k těm nejděsivějším?

Les Bor leží na jihu Čech poblíž Českých Budějovic a znát ho můžete také pod názvem Branišovský les. Jedná se o velmi tajuplné místo nabité negativní energií, a kdo sem zabloudí, ten si odnese poměrně intenzivní zážitky spojené s nepříjemnými pocity brnění končetin a nejrůznějšími vizuálními i sluchovými halucinacemi.

Lesy jako takové mohou působit dosti pochmurně – tiché místo, kde nemusíte celé hodiny potkat ani živáčka, mezi stromy panuje tajuplné příšeří a ozývají se zvláštní zvuky od praskání stromů po volání zvířat. Branišovský les je ještě o něco strašidelnější. Vypráví se o něm mnoho děsivých historek a příběhů. Návštěvníci tu často slyší kroky, které nemají žádného původce, přísahají, že zabloudili do míst, kde se náhle razantně ochladilo, někteří dokonce spatřili přízrak tvořený stíny a temnotou, v jehož přítomnosti zaznívají v hlavě cizí hlasy.

Hrad Kašperk se nachází na Šumavě a jedná se o nejvýše položené královské sídlo v celé republice. Obklopují ho husté lesy, které nahrávají celkově pochmurné a zšeřelé atmosféře. Za děsivé historky, jež tuto stavbu oplétají, může Swiza, tajuplná žena a pohanská kněžka, která si ho vyvolila za svoje sídlo. Objevuje se s parožím na hlavě, oblečená do vlčí kůže. Zjevuje se pravidelně, protože z lidského strachu a obdivu čerpá svou sílu. Pověsti říkají, že když se jí někdo svou reakcí – například příliš pohrdavou – znelíbí, vyslouží si prokletí paralýzy či nemoci.

Jedna temnota přitahuje druhou, a tak kromě Swizy ovládá lesy kolem hradu ještě přízračný hon. Každý, kdo se zdrží po setmění, může zaslechnout klapání kopyt neviditelných koní. Někdy se ovšem tajemná zvířata zjeví a pak na sebe berou podobu vraníků s ohnivými uzdami. Kdyby se někomu podařilo udržet jejich ohlávku až do svítání, zbaví Kašperk moci Swizy i jejího temného doprovodu.

Od duchů a přízraků se přesuňme k něčemu mnohem hmatatelnějšímu – ke kostem tisíců mrtvých. Ty se nacházejí v kostnici v sedleckém kostele Všech svatých na předměstí Kutné Hory. Právě tam, v podzemní kapli, na místě, kde bylo po morové ráně roku 1318 pohřbeno až 30 tisíc mrtvých, postavil slepý mnich v 16. století z jejich ostatků první struktury – základ současné kostnice. Na její tvorbě se později podílelo vícero lidí, zejména řezbář František Rint, který má na současné podobě kostnice a rozložení lidských ostatků asi největší zásluhu.

Z lidských kostí i lebek jsou zde poskládány lustry, sloupy, erby nebo svícny, zkrátka tvoří kompletní vybavení místnosti. Některé jsou vybělené, jiné zůstávají přírodní. Faktem zůstává, že ostatky tolika nebožtíků vytvářejí tíživou a morbidní atmosféru, která určitě není pro slabé povahy.

Jeskyně severně od Brna v Moravském krasu byla už od dávných dob využívána jako svatyně i pohřebiště, protože tepe silnou přírodní energií. Ta je však zkalená temnými rituály a obětinami. Byly zde totiž nalezeny ostatky více než 40 osob, převážně mladých žen, s uťatýma rukama, nohama či hlavou. Neví se jistě, co přesně se tady stalo, některé teorie říkají, že se pravděpodobně jednalo o pohřební doprovod bohatého velmože z 5. století př. n. l. a došlo zde k tzv. Halštatskému pohřbu. Při něm jsou živí lidé obětováni, aby někoho mocného a vysoce postaveného provázeli v posmrtném životě. Skrze silnou energii místa však tento rituál probudil zlé síly, které na návštěvníky mocně působí.

Blíží se magická svatojánská noc. Jak omládnout a přičarovat si ženicha?