Nejšílenější jídla světa. Ochutnáte grilovaného sklípkana?

Grilovaný sklípkan nebo polévka z kachní krve? Ano, i takové speciality můžete ve světě ochutnat. Některé recepty jsou staré i stovky let, jiné spíš lákadlem na turisty. Všechna tahle jídla jsou ale pro našince přinejmenším hodně zvláštní. Troufli byste si je ochutnat? (Proč byste měli jet na asijské souostroví Langkawi?)

Začneme něčím „stravitelnějším“. Hmyz je pochoutkou už od pradávna, a to v mnoha zemích – i těch evropských. Už ve středověku se cvrčci nebo cikády běžně prodávali na trzích, například v Římě. Následně se připravovali na nejrůznější způsoby. I dnes můžete ochutnat vařené nebo smažené cikády na špejli. Tento hmyz je významným pokrmem obyvatel severovýchodní Indie a oblíbenou pochoutkou v jihovýchodní Asii. Cvrčky si můžete dát například v Thajsku , Kambodži, ale v některých podnicích jsou k dostání už i u nás.

Na cvrčky a cikády si asi troufne leckdo. Měli byste ale odvahu zkusit takového pečeného štíra? Pokud se chystáte na dovolenou do Číny anebo Vietnamu, můžete ho zkusit ochutnat. Opečený či smažený štír patří k tamním specialitám. Na povrchu je prý křupavý, uvnitř měkký a vláčný. Neměli by ho ale jíst lidé, kteří trpí alergií  na korýše a mořské plody.

Arachnofobici, pozor! Tohle asi nebude nic pro vás. Přitom na grilované tarantuli nebo sklípkanovi si můžete pochutnat hned na několika kontinentech. V jihovýchodní Asii, Africe, Jižní Americe i australské buši jsou tradičním zpestřením jídelníčku. Dělají se na všechny možné způsoby, nejčastěji se jednoduše opékají nad mírným ohněm. Jedové žlázky místní znalci předtím odstřihnou, a tak nejsou nebezpeční. Čím je pavouk větší, tím lépe. Největší z nich váží až čtvrt kila a mají i s rozpětím nohou přes 30 centimetrů. To už je slušný oběd, nemyslíte? (Jak chovat pavouka přímo doma?)

Ve Vietnamu se dá zřejmě upéct skutečně všechno. Mezi další tamní pochutiny patří krysa. Tento, pro nás dost nevšední druh masa, si tam můžete nechat připravit na všechny možné způsoby: smažené, dušené, grilované i pečené. Údajně je křehčí a jemnější než kuřecí. Raději byste si ho ale měli dát někde na vesnici než v metropoli, když vezmeme v potaz, čím se městské krysy živí...

A ve Vietnamu ještě zůstaneme. Zajímavé tam totiž nedělají jen hlavní chody. Polévka z kachní čerstvé krve by také mohla být pro někoho velkou výzvou. Je dochucená jen zeleninou a burskými oříšky. Dělají ji ale například i z vepřové krve a vnitřností. Ostatně takovou lehčí verzi známe i my, a to pravou zabíjačkovou černou polévku, neboli prdelačku.

V Indonésii  se rozhodně neplýtvá. Místní lidé zužitkují všechny části drůbeže. Nadšení sklízí i takové kousky, jako jsou pařáty slepic a kohoutů. Úpravy jsou různé, někdy je vaří, jindy hodí do fritézy a voilà – pochoutka se může podávat. Korejci je zase grilují. Chutnají prý jako křupavé krekry.

Hodně silnou kávou je i další pochoutka, původem z Filipín, která se už rozšířila do celé jihovýchodní Asie. Takzvaný balut údajně chuťově připomíná míchaná vajíčka, ale je více křupavý. To kvůli již vznikajícím kostem. Jde totiž o 14 až 21 dní staré kachní zárodky. Je to však proteinová bomba. Správně se balut jí tak, že se odstraní čepička skořápky a tekuté části se spolu s vyvíjejícím zárodkem vypijí. Běžně se prodávají i v pouličních stáncích ve Vietnamu. Pozřít tuto lahůdku byl i jeden z úkolů americké soutěže Faktor strachu. Celkem výstižné, co říkáte?

Některá jídla jsou jen pro silné povahy. Taková cvrččí mouka už je ale hitem i u nás!