Článek
Někdy i skoro neviditelná klíšťata mohou být pro člověka mimořádně nebezpečná. A přestože se může zdát, že v říši fauny nemají přirozené nepřátele, opak je pravdou. Jídelníček zpestří některým druhům mravenců, pavouků, žab či ptáků a zatočit s nimi umí i člověk. Vytočit byste je ale neměli, obzvláště ne proti směru hodinových ručiček.
Jak se proti klíšťatům co nejlépe bránit?
Druhů klíšťat existují stovky. Do České republiky migrují i exotičtí jedinci na stěhovavých ptácích, nejrozšířenějším druhem v našich končinách je ale stále roztoč s odborným názvem Ixodes ricinus, tedy klíště obecné. Jaká rizika hrozí, když se do vás zakousne, a kam ho vyhodit, až se vám ho podaří setřást? Na to jsme se zeptali zástupkyně primáře infekčního oddělení Nemocnice Agel Prostějov MUDr. Aleny Zeidlerové.
Výlety do přírody jsou momentálně takřka jediná možnost, jak se zabavit mimo domov. Můžeme se před klíšťaty nějak chránit, třeba nějakými vitaminy?
Preventivně se doporučuje brát vitamin B, ale je to jen laická rada. Z vlastní praxe vím, že na ni spoléhat nelze. Lepší je používat repelenty koupené v lékárně a volit vhodnou obuv i oděv, nejlépe světlé barvy, na kterém klíště snáze uvidíte. Také je důležité včas se po návratu domů zkontrolovat, zda nemáte někde klíště přisáté, a co nejdříve ho pak odstranit.
Hraje čas velkou roli?
Ano, včasným odstraněním, nejlépe do 24 hodin od přisátí, snížíte riziko přenosu infekce.
Na internetu je mnoho návodů, jak klíště vyndat, ale každý tvrdí něco jiného. Jak je to správně?
Rozhodně k jeho odstranění nepoužívejte olej ani jej nevytáčejte krouživým pohybem, mohlo by se snadno přetrhnout. Před odstraněním místo nejdříve vydezinfikujte, pak klíště pomocí pinzety nebo karty se zářezem (lze koupit v lékárně) vytáhněte kývavým pohybem a ranku opět vydezinfikujte. Pokud nemáte pinzetu, odstraňujte klíště v rukavicích.
Co s ním pak?
Vyjmuté klíště zabalte nejlépe do toaletního papíru a spláchněte do WC, popřípadě zabalené spalte. Hlavně žádné rozmačkávání prsty.
Jak poznáme, že jsme klíště neodstranili správně nebo došlo k přenosu infekce?
Zanořenou, neodstraněnou část klíštěte většinou poznáte pohmatem. Můžete se tedy pokusit o její vypreparování jehlou podobně jako u třísky, ale lépe uděláte, když navštívíte svého doktora. Místo přisátí pozorujte, a pokud během několika dní vznikne červená skvrna, která se stále zvětšuje do pěti centimetrů i více nebo v centru bledne, vyhledejte lékaře.
Lidé se klíšťat bojí kvůli nemocem, které přenášejí. Mezi nejznámější patří klíšťová encefalitida a lymská borelióza. Proti té druhé zatím není k dispozici ani vakcína. Posouvá se její vývoj kupředu?
Výzkum stále probíhá, ale zatím nejsou zprávy, že by byla vakcína v nejbližší době k dispozici v praxi.
Tak alespoň proti encefalitidě se lze chránit očkováním. Dá se na něj spolehnout?
Je to velice významná prevence, ale jako každé očkování není spolehlivé na sto procent. Doporučuje se především lidem, kteří se pohybují často ve volné přírodě, ať už pracovně, jako například lesní dělníci, nebo v ní tráví volný čas, eventuálně často sportují – tedy chataři, chalupáři, turisté, houbaři a rybáři. Očkování se také doporučuje starším lidem, protože s rostoucím věkem se zvyšuje riziko těžšího průběhu tohoto onemocnění.
A pro koho není vakcína vhodná?
Pro osoby, které mají alergie na jednotlivé složky vakcíny, v těhotenství a u kojících žen. Zde je ovšem nutné každý případ posuzovat individuálně.
Je pravda, že počet infikovaných klíšťat v České republice narůstá?
Bohužel ano, přibývá míst s nakaženými klíšťaty, nacházíme je i ve vyšších nadmořských výškách než dříve.
Nějak se jim u nás zalíbilo. Jaká místa jim vyhovují a kde se jim naopak vůbec nedaří?
Z epidemiologických přehledů víme, že se vyskytují převážně v mírném pásmu, na většině území Evropy od Francie po Ural, od Skandinávie po Itálii, nejvíce ve vlhkých oblastech střední Evropy. Vadí jim sucho a zima, řídké porosty, kde se nemohou zahrabat nebo ukrýt pod listí, hrabanku a podobně.
Dokážou na člověka skočit, například ze stromu?
Klíšťata neskáčou. Pohybují se lezením v travnatých nebo křovinatých porostech zhruba do výšky 150 centimetrů, stromy neobývají.
Prozradíte na závěr, kdy si na klíšťata dávat největší pozor?
Nejvíce aktivní jsou od března do listopadu, jakmile vystoupí teplota nad pět stupňů Celsia, s maximem aktivity v dubnu a červnu. Druhý vrchol je pak v září.