Negativním testem to nekončí: jak na sobě poznáte postcovidový syndrom a kdy může být nebezpečný

Mezi projevy postcovidového syndromu patří nejčastěji přetrvávající únava, pocit ztráty fyzické zdatnosti, dušnost, bolesti hlavy nebo svalů a zhoršená schopnost soustředění. Mohou se přidat také oběhové a neurologické problémy, případně také potíže s klouby či ledvinami.

Mezi předchozím zdravotním stavem či celkovou kondicí a následky, které může prodělání infekce způsobit, není přímá souvislost. To znamená, že dlouhodobé potíže po covidu mohou postihnout i lidi, kteří byli předtím zcela v pořádku, nebo jedince, u nichž mělo onemocnění lehký průběh. Zároveň ale může prodělání covidu zhoršit zdravotní stav u lidí, kteří mají jiné chronické diagnózy – například ischemickou chorobu srdeční, chronickou obstrukční plicní nemoc, astma a další.

Potíže se mohou projevit hned po překonání infekce, ale také s odstupem několika týdnů až měsíců, přičemž fakt, že jsou způsobené předchozím proděláním covidu, se někdy prokazuje jen obtížně.

Lidé s vážným průběhem koronavirové infekce se navíc museli často léčit na jednotce intenzivní péče s pomocí plicní ventilace či dokonce intubace v umělém spánku. Už jen samotný takový zážitek může zapříčinit, že se u člověka později rozvine posttraumatický stresový syndrom, deprese a úzkost.

Deprese zachvátily svět, tvrdí WHO. Jaké jsou příčiny?

Přestože covid-19 postihuje především plíce, může zároveň poškodit mnoho dalších orgánů, včetně srdce, ledvin a mozku a spustit tak zdravotní komplikace, které přetrvávají i celé měsíce. Projevy se liší podle toho, které orgány koronavirus napadl. Pokud postihla infekce mozek, mohou se objevit problémy s pamětí, soustředěním, lidé také mohou zjistit, že je duševní práce brzy vyčerpá, případně mají potíže se spánkem. V těchto případech se setkáváme s termínem mozková mlha.

Přetrvávající kašel, dušnost nebo potíže s dýcháním bývají zase následkem poškození plic. Při napadení oběhové soustavy se může objevovat bolest na hrudi, zrychlení srdečního tepu, bušení srdce.

Mezi další dlouhodobé potíže přičítané prodělání nemoci covid-19 patří také bolest kloubů, ztráta čichu a nechutenství, vracející se horečky, závratě a celkově zhoršování příznaků po fyzické nebo duševní námaze. Někteří lidé mohou mít chronické poškození ledvin a zcela vzácně je může postihnout tzv. Guillainův–Barrého syndrom, který se projevuje dočasnou paralýzou.

Zřejmě nejobávanější komplikací je tvorba krevních sraženin. Zatímco velké sraženiny mohou způsobit srdeční infarkt či mozkovou mrtvici, odborníci předpokládají, že potíže s oběhovým systémem coby následek koronaviru jsou způsobeny spíše menšími sraženinami. Ty blokují drobné krevní cévy (kapiláry) v srdečním svalu. Krevní sraženiny mohou postihnout také plíce, játra a ledviny a tvoří se i v dolních končetinách. Většinou o tom postižený ani neví, proto je důležité nechat si po prodělání covidu udělat EKG nebo zajít na preventivní prohlídku. Pokud jde o sraženinu v noze, může vás na ni upozornit bolest při chůzi nebo při stání a otok či zarudnutí.

Je normální, že po prodělání nemoci může být člověk nějakou dobu unavený nebo mít kašel. Pokud však takové potíže trvají déle než měsíc, návštěvu lékaře už neodkládejte. Stejně tak, jestliže se u vás objeví zdravotní potíže, kterými jste netrpěli – například bolest hlavy, kloubů a svalů, a ani po několika dnech neustupují, případně dokonce sílí.

Pokud by šlo například o akutní silnou bolest za hrudní kostí, je na místě volat záchranku, v takovém případě může jít i o infarkt, který s covidem může, ale nemusí souviset. Bolest bývá také nezřídka projevem zánětu srdečního svalu – osrdečníku.

Doporučuje se, aby lidé, kteří nemoc prodělali, chodili na pravidelné lékařské prohlídky. Alespoň v rozsahu, v jakém hradí prevenci zdravotní pojišťovny, což je každé dva roky.

Některá zdravotnická zařízení nabízejí speciální terapii zaměřenou právě na zmírnění projevů postcovidového syndromu. Součástí léčby je rehabilitace, podávání vitaminů (zejména C a D), podpůrných látek, často prostřednictvím infuzí. Někdy se používá i kyslíková terapie, která má napomáhat regeneraci nervové soustavy a mozku. Zatím však není dostatek studií, které by potvrdily efektivitu této péče.

Odborníci zatím nemají úplně jasno, jaké mohou být dlouhodobé následky prodělání infekce SARS-CoV-2, je to předmět pokračujícího zkoumání. Některé dlouhodobé důsledky nákazy nemusí být zatím známy.

Oběti z řad slavných. Připomeňte si, kdo zemřel na covid