Jak předejít poruchám štítné žlázy? Jedním douškem minerálky spolu s para ořechem

Role štítné žlázy pro správné fungování organismu je zcela zásadní. Hormony, které produkuje, ovlivňují metabolismus živin – sacharidů, tuků a bílkovin – a velkou měrou zodpovídají za to, že orgány v těle fungují tak, jak mají. V souvislosti se štítnou žlázou se nejčastěji objevují dva druhy komplikací.

Buď nevytváří dostatečné množství hormonů (hypotyreóza), nebo je naopak příliš aktivní a do krevního oběhu jich uvolňuje daleko víc, než je potřeba (hypertyreóza). První porucha se vyskytuje častěji. Hypotyreózou trpí v České republice více než půl milionu lidí a hypertyreózou něco málo přes sto tisíc. Většinu z nich tvoří ženy. Alarmující je skutečnost, že o své nemoci ví jen každý druhý.

Na rozvoj onemocnění má vliv dědičnost i životní styl. „Poruchy funkce štítné žlázy jsou velmi často dědičné, ale to ještě neznamená, že se musí projevit. Spuštění nemoci se dá do určité míry předejít zdravým životním stylem s kvalitní stravou a dostatkem odpočinku, v případě dědičné dispozice navíc preventivním vyšetřením,“ uvádí endokrinolog Richard Stejskal z Lékařského centra Václavka.

Rizikové faktory představuje špatná životospráva, únava, stres nebo kouření. Ovšem zcela zásadní vliv na rozvoj některého z onemocnění štítné žlázy má i nedostatek jódu. A neméně důležitý je i další minerál – selen.

Umístění České republiky, která nemá přístup k moři, předurčilo její obyvatele k nedostatku jódu v jídelníčku. Jeho hlavním zdrojem jsou totiž mořské plody a ryby, jejichž konzumaci Češi zrovna moc nedají. A to je chyba. Jodizuje se sice sůl, ale s tou je kvůli obsahu sodíku nutné zacházet opatrně. Může totiž způsobit vážné zdravotní problémy.

Zvláštní pozornost by dostatku jódu ve stravě měly věnovat těhotné ženy. „Pokud se ho nedostává maminkám během gravidity, jeho absence může vést k těžkým poškozením mozku či zrání skeletu plodu, poruchám sluchu, nízké tělesné výšce a tlumení emocí,“ podotýká gynekoložka Petra Branžovská.

Na druhé straně, více nemusí vždy znamenat lépe. „Nadbytek jódu může v určitých případech, u hypotyreózy stejně jako hypertyreózy, napáchat spíše škodu než užitek. Doplňovat tělu jód lze také v tabletkách, ale jejich užívání je vhodné konzultovat s lékařem, protože hrozí předávkování,“ varuje Richard Stejskal a dodává, že ideální je konzumovat více mořských ryb, jakožto přirozeného zdroje tohoto minerálu. U nich totiž předávkování nehrozí.

Nadbytek jódu může způsobit zvýšenou činnost štítné žlázy, která se mimo jiné projevuje vypadáváním vlasů, únavou a hubnutím. Doporučená denní dávka je u dospělých mezi 150 až 200 mikrogramy. Ta se dá pokrýt už konzumací 100 gramů lososa nebo makrely. Pro splnění denní dávky stačí také jeden doušek minerální vody Vincentka. Pro osoby, které se vyhýbají konzumaci ryb, jsou vhodnou alternativou mořské řasy. O něco méně je jódu také v kravském mléce, mrkvi, bramborách, černém rybízu nebo řeřiše.

Správnou distribuci hormonů podporuje také stopový prvek selen, který je též účinným antioxidantem. S jódem navíc v našem těle spolupracuje. Nedostatek selenu vede k intoleranci těla vůči jódu a štítná žláza ho nevstřebá správně. Dosažení průměrné doporučené denní dávky, která je jen 65 mikrogramů, usnadní některé potraviny.

Jediný para ořech obsahuje kolem 100 mikrogramů selenu, nezanedbatelné množství je ho také v rybách, mase, česneku, špenátu, chia semínkách, houbách, obilovinách nebo vejcích. Podobně jako jód i selen může být dobrý sluha, ale špatný pán. Toxické jsou dávky nad 900 mikrogramů a jejich příjem může vést k poruchám trávení, padání vlasů či depresím.

Hlídáte si obsah jódu a selenu v jídelníčku?