Nechtěli obývák, ale trvali na velkém jídelním stole. Výsledek? Útulný a stylový byt

Starší dům v Bubenči prošel loni kompletní rekonstrukcí, která se týkala jak exteriéru, tak všech bytů. Jeden z nich koupili mladí novomanželé – ovšem již ve finálním stadiu, kdy do rekonstrukce nebylo možné zasahovat. „Jediné, o čem jsme mohli rozhodnout, byla podlaha, na kterou jsme zvolili dubové parkety,“ říká k tomu designérka Julie Wimmerová a dodává: „Naštěstí musím říct, že přestavba byla provedena vkusně a nemuseli jsme dodatečně nic měnit.“

Byt v prvním patře je velký 79 metrů čtverečních a má dispozici 3 + kk. Z původních prvků zůstala zachována pouze okna na straně do dvora a také atypické klenby, které designérka spolu s vysokými stropy považuje za estetickou přednost interiéru, ovšem přiznává, že ji i trochu potrápily: „V interiéru působí jako zajímavý prvek, z hlediska praktického nás ale limitovaly v možnosti vyhotovit úložné prostory až ke stropu.“

Právě dostatek úložných prostor byl jedním ze základních požadavků majitelů, další, poměrně netypické přání se týkalo dispozice. „Klienti upřednostňovali velký jídelní stůl a nevyžadovali obývací pokoj, protože veškeré dění se odehrává právě u jídelního stolu, ať už se jedná o setkávání s přáteli, nebo hraní deskových her, které jsou jejich velkou vášní,“ doplňuje designérka.

Místnost, která byla podle původních plánů předurčena k obývacímu pokoji, tedy využili jako ložnici, v druhé místnosti pak vznikl pokoj pro hosty, který se ale již brzy stane dětským pokojem. „V tuto chvíli je v něm manželská postel, je ale navržená tak, že se dá rozdělit na dvě samostatná lůžka. Čelo proto přesahuje až za noční stolky a je instalováno na stěnu tak, aby bylo možné pozice postelí měnit,“ vysvětluje Julie Wimmerová.

Ohledně malé místnosti vedle kuchyně neměli majitelé žádnou představu. „Byla moc malá, aby byla jídelnou, a moc pěkná, abychom z ní udělali spíž, a tak se stala čtecím a snídaňovým koutkem, který naprosto miluji,“ říká majitel. Designérka ho pracovně nazvala „koutek na čtení“, zabydlela ho malou pohovkou a konferenčními stolky a zútulnila tapetou s jemným akcentem, která dotváří atmosféru miniobýváčku, kde se člověk rád schoulí do deky a otevře knihu.

Co se týká stylu, barevnosti a materiálů, dali majitelé designérce volnou ruku. Nejednalo se o první společný projekt, i proto měla jejich plnou důvěru, přestože většina komunikace probíhala na dálku – majitel byl v době rekonstrukce pracovně mimo republiku.

„Oceňujeme nejen Juliinu kreativitu, ale také její manažerské schopnosti. Zná skvělé řemeslníky a umí s nimi pracovat, takže rekonstrukce probíhají mnohem snáz, než když jsem se pokoušel organizovat je sám,“ dodává spokojený majitel.

Jelikož je kuchyň s jídelnou ve středu bytu, neproudí sem dostatek denního světla, obě ložnice s okny do ulice jsou pak zastíněné protilehlým domem. Interiér proto ladili v kombinaci bílé barvy a světlého dřeva, a aby nepůsobil studeně, rozzářili ho několika barevnými detaily – modrou v jídelně a žlutou v předsíni.

„Ložnice jsem s ohledem na energii barev a jejich vliv na spánek navrhla v tlumených přírodních barvách,“ říká designérka. Za postelí v rodičovské ložnici zaujme fototapeta, která prostoru dodává trochu patiny a kontrastuje s bílou barvou nábytku. „Ze stejného důvodu jsem vybrala noční stolky s hrubou strukturou pařezů místo noh. Jemně se tu odráží také industriální design černých kovových lamp a stropního svítidla.“

Julie Wimmerová je ráda, že splnila očekávání klientů, kteří získali útulný byt splňující veškeré podmínky moderního bydlení. Působí kompaktně, je v jednotném stylu, ale každá místnost má zároveň svůj individuální charakter.

Julie Wimmerová studovala interiérový design v italském Miláně, profesně se mu věnuje již 12 let a za tu dobu zrealizovala desítky projektů. Prestižní italská škola NABA (Nuova Accademia di Belle Arti Milano) ji zařadila mezi své nejúspěšnější absolventy, americké vydavatelství LLC Books ji pak v roce 2010 označilo za jednu z nejlepších českých designérek. Více na juliewimmerdesign.com

Jak se vám líbí barevné akcenty? A co říkáte na zašívárničku u kuchyně?