Nechte střechu zezelenat, stát vám přispěje dotací

Střechy pokryté vegetací nabízejí řadu výhod – a navíc jsou velmi atraktivní. „Jsou to plochy zeleně s přímým, vysoce pozitivním účinkem na životní prostředí a mají ohromný potenciál dalšího využití jako příjemná místa pro pobyt a relaxaci především ve městech, kde je zeleně nedostatek,“ uvádí Jana Šimečková, ředitelka Svazu zakládání a údržby zeleně.

Plochy porostlé rostlinami nabízejí relaxaci, zkrášlují vzhled měst a krajiny a také zlepšují životní prostředí. Poskytují útočiště hmyzu, který by jinak neměl v městské zástavbě šanci. Zachycují škodliviny a částečky prachu, vyrovnávají extrémní teploty a díky zadržování vody ochlazují okolí a zvyšují vlhkost vzduchu. Vrstva vegetace pohlcuje hluk a celkově tím snižuje hlučnost.

„Pozitivní účinek zelených střech na kvalitu ovzduší se může zdát vzhledem k jejich běžným velikostem nepodstatný. Výzkumy však prokázaly opak. Zlepšení ovzduší není podmíněno úplným ozeleněním střech. Stačí vytvořit alespoň jejich síť, která pak dokáže nepříznivé vlivy okolí značně redukovat,“ vysvětluje Jana Šimečková.

Zelené střechy snižují energetickou náročnost budov. Napomáhají k lepší tepelné izolaci stavby – v zimě brání únikům tepla, v létě naopak omezují přehřívání, a to snižuje náklady na vytápění či klimatizování.

Zeleň chrání střechu před UV zářením a před extrémními rozdíly teplot a díky tomu se prodlužuje životnost hydroizolační vrstvy. „Zjistilo se, že střecha dokáže absorbovat až sedmdesát procent energie slunečního záření. Červená střecha může mít klidně sedmdesát stupňů, ta zelená dvacet pět,“ popisuje Miroslav Kundrata, ředitel pro strategii Nadace Partnerství.

Další výhodou je, že zeleň pojme velké množství vody – ozeleněné střechy dokážou snížit odtok o 10 až 50 procent. Přebytečná voda je pak odvedena zpravidla do retenční nádrže a používá se k zalévání.

Uvažujete, že byste nechali střechu zezelenat? Důležitá je únosnost střešní konstrukce a její sklon – střecha rozhodně nemusí být jen plochá, odborníci si poradí i se sklonem větším než 40 stupňů. Rozmyslete si, kolik času jste schopni a ochotni nové zahrádce věnovat. Počítáte-li každou minutu, je pro vás vhodné extenzivní ozelenění střech. Používá se na střechy s únosností 60–300 kg/m² a využívají se nenáročné květiny a traviny, které se rozšiřují do plochy. Vysazují se trvalky, skalničky a suché rostliny, protože snesou střídání tepla, sucha a mrazu, z konkrétních druhů je ideální třeba netřesk střešní.

Náročnější variantou je ozelenění intenzivní. Provádí se na střešních konstrukcích, které mají únosnost až 1000 kg na m². Pak je možné použít zeminu v tloušťce 1 až 1,3 metru, která je vhodná pro vytvoření zahrady s květinami, keři a nízkými stromy.

Založení střešní zahrady vychází na 500–2000 Kč za m² – záleží na požadované vegetaci, celkovou cenu zvyšují i náklady na střešní konstrukci. V rámci programu Nová zelená úsporám můžete získat dotaci na zelenou střechu ve fixní výši 500 Kč na m², a to pravděpodobně až do roku 2021.

Pokud bydlíte v Brně a máte zálusk na ozelenění domu, můžete požádat o dotaci i město. „Chceme město adaptovat na klimatickou změnu – zelené střechy v létě chladí, v zimě nepropouští teplo,“ uvedl náměstek brněnské primátorky Petr Hladík. Výše dotace od města Brna se bude pohybovat v rozmezí od 900 do 1400 korun na metr čtvereční.

Podívejte se, jak se žije pod zelenou střechou, na které majitelé pěstují vlastní zeleninu.