Článek
Nepředstavujte si to ovšem jako procházku růžovým sadem a hubnutí zcela bez vlastního přičinění. Bariatrické operace jsou určené pro pacienty s těžkou obezitou (BMI 40 a víc), na které žádná jiná léčba nezabrala a nejsou schopni se „uhlídat“.
Jde o zákroky na doporučení odborných lékařů, a protože mnohdy jde již opravdu o život pacienta, mohou být zákroky hrazeny zdravotními pojišťovnami.
Zákroky jsou sice vysoce bezpečné, přesto ale s sebou nesou nejrůznější omezení a nepohodlí. A pokud se nenaučíte jíst jinak, časem budete mít kila zpátky.
Jaké metody jsou dostupné?
Bariatrické výkony lze rozdělit na ty, při nichž se zmenší kapacita žaludku, a tím i možnost příjmu většího množství potravy najednou, a takové, které vyřadí určitou část zažívacího traktu (například tenkého střeva) z procesu trávení. V České republice se mnohem častěji provádí první typ operace. I těch je ale více druhů:
Gastrická bandáž žaludku je nejznámější a nejpoužívanější metoda. Sníží kapacitu žaludku jeho zaškrcením do tvaru přesýpacích hodin, takže vznikne menší, horní část a spodní, větší. Malou část žaludku celkem rychle naplní i malé množství jídla, pacient má pocit sytosti a netouží po dalším. Malé množství potravy pak přes otvůrek v místě zaškrcení pokračuje dále do trávicího traktu. Bandáž lze kdykoli odstranit.
„Výhodou u gastrické bandáže žaludku je fakt, že jde o vratný zákrok a také to, že lze regulovat sílu zaškrcení žaludku a tím i pacientův příjem potravy,“ vysvětluje MUDr. Aleš Bařinka z Nemocnice Mělník.
Plikace žaludku je operační metoda, při které se žaludek uvolní od okolí, část jeho stěny se zahrne dovnitř a zašije. Tím se samozřejmě zmenší i prostor, do kterého je množné ládovat potravu.
Sleeve gastrektomiefunguje na podobném principu jako plikace. Podstatná část žaludku se chirurgicky odstraní, takže vznikne útvar podobný rukávu u košile (sleeve). Výsledkem tohoto rozsáhlého výkonu není jen mechanické zmenšení žaludku; ovlivňuje i hladiny některých s obezitou spojených hormonů, které se právě v odstraněných částech tvoří. To omezuje pocit hladu. Obě tyto metody jsou ovšem nevratné, což vyvolává u mnoha lidí obavy.
BIB systém neboli intergastrický balon je narozdíl od předchozích typů zákroků neinvazivní, nechirurgická metoda. Měkký, roztažitelný balonek se pomocí zaváděcí trubice ústy vpraví do žaludku, a poté naplní solným roztokem, obsahujícím barvivo. Naplněný balonek volně plave v žaludku, čímž ho částečně zaplňuje a dodává tak pacientovi pocit sytosti.
Nejde ovšem o trvalé řešení: balonek se umisťuje do žaludku na půl roku, do té doby by měl pacient zvládnout správné stravovací návyky, zvyknout si na menší množství jídla a zhubnout, co to dá. Po šesti měsících je třeba balonek vyjmout, žaludeční kyseliny už totiž mohly narušit jeho stěny a zvyšuje se riziko protržení. Pokud by se tak náhodou stalo dříve, pacient to pozná podle zabarvení moči a měl by okamžitě kontaktovat lékaře.
Nepředstavujte si, že si po kterémkoli z popsaných zákroků dáte guláš se šesti. Pacienti musejí dodržovat zvláštní stravovací pravidla: první týdny po zákroku přijímají jen tekutou, později mixovanou stravu.
I po přechodu na normální jídlo je nutné jíst často a po malých dávkách, hodně žvýkat a omezit pití před stolováním a během něj. Je také třeba myslet na to, že pružnost žaludku je opravdu obdivuhodná. Pokud si pacient dopřává, s trochou snahy ho dokáže opět vytáhnout a projíst se k původní váze.
Pacienti po zákrocích musejí vždy dlouhodobě docházet na pravidelné kontroly k odbornému lékaři.
Šli byste do toho? Nebo to už máte dokonce za sebou? Jaké to bylo?