Nechápete, proč tloustnete? Důvodem může být nibbling

K obědu jste si sice dali lososa se zeleninou, ale po něm ke kávě sušenku a na chuť ještě kousek čokolády. Odpoledne dojíte pribináček po dětech, následuje večeře, dojíte ještě zbytky a večer k filmu si uzobnete jednu čokoládičku z bonboniéry, kterou tuhle přinesla kamarádka. Možná jsou to drobné porce, ale kaloricky významné nejen proto, že tyto pochoutky jsou plné jednoduchých sacharidů, tedy cukrů (případně soli, pokud vaše choutky směřují spíše k pytlíku brambůrek). Potíž tkví i v tom, že si mnohdy ani neuvědomujete, že něco jíte a uždibování neboli nibbling je tak problém nejen vaší postavy, ale i hlavy.

Sem tam si mezi jídly dopřejete, ale kdo ne. Bohužel někdy takové mlsání může přerůst z občasného hříchu do rozměrů vážné diagnózy. Pokud vás nutkavá potřeba něco zobat pronásleduje až moc často, nebo pokud před sebou máte prázdnou misku, aniž byste tušili, kdy jste její obsah spořádali, zbystřete.

„Kromě známých poruch, jako jsou bulimie nebo anorexie, stoupá výskyt nových poruch příjmu potravy. To je například nadměrné zaobírání se jídlem neboli ortorexie, nebo právě nezdravé uždibování neboli nibbling,” varuje zakladatelka společnosti STOB Iva Málková.

Jste posedlí zdravou stravou? Můžete trpět ortorexií!

Chuť na něco sladkého vás může přepadnout kdykoli během dne. Zejména pokud snídáte jen jednoduché cukry, například koblihu nebo přeslazené cereálie. Nibbling hrozí právě těm, kteří mají jednotvárnou stravu a mezi jídly cítí potřebu se dorazit. Takové jídlo totiž člověku akorát tak rychle zvýší hladinu cukru v krvi, která velice brzy rapidně klesne.

„Pokles hladiny cukru se projevuje nepřekonatelným hladem, chutí na sladké, svírajícím pocitem v žaludku, malátností, únavou, nervozitou i bolestmi hlavy,“ vysvětluje výživová poradkyně programu Cambridge Weight Plan Hana Borkovcová. V tu chvíli začnete znovu bažit po jídle s obsahem sacharidů a je-li nějaké po ruce, těžko se udržíte.

Mlsná na vás ovšem může zaútočit, i když se stravujete celkem vyváženě. Důvodem je přirozená hormonální činnost těla, citlivěji ji mohou vnímat hlavně ženy. „Obvykle se chuť dát si něco dobrého vyskytuje kolem 15. hodiny odpolední. Nižší produkce hormonu kortizolu navozuje pocit únavy a tělo si začne žádat nabuzení cukrem,” vysvětluje Hana Borkovcová.

Zkuste ho ale přelstít. Vydejte se na krátkou procházku ven, nabijte se slunečními paprsky nebo si zacvičte. Místo sladkostí si dejte kostičku kvalitní vysokoprocentní čokolády nebo kousek ovoce.

Hlad může odvádět vaši pozornost od práce – ať už v kanceláři nebo na home office. K počítači si přinesete nějaké nezdravé dobroty, a nemusí to být zrovna jen něco sladkého. Počítá se i pár slaných tyčinek nebo třeba nakrájené tučné sýry. (Sýry, které si při hubnutí klidně dopřejte) A protože svou pozornost dělíte mezi jídlo a obrazovku, nemáte přehled, kolik toho sníte.

„Právě při sedavém zaměstnání se potřeba něco uždibovat vyskytuje celkem často. Buďte na své chutě předem připraveni a vsaďte raději na oříšky nebo semínka. Mnohem lepší je ale nic mezi hlavními jídly nekonzumovat,“ doporučuje nutriční specialistka Monika Bartolomějová ze sítě výživových poraden Nutriadapt Weight Management Clinic. Dobře funguje také nakrájet si třeba zeleninu a uzobávat ji.

Když vás večer honí mlsná: 4 rady, jak s tím skoncovat.

Jídlo bohaté na sacharidy a jednoduché rafinované cukry (bílé pečivo, těstoviny, sušenky, cukrovinky, ale i cornflakes nebo kečup) může i za vaše faldíky v pase a stoupající váhu. Proto tyto kalorické bomby vůbec nekupujte, naopak mějte v zásobě zdravé varianty, třeba avokádo, vejce nebo proteinový nápoj.

Zkuste si pár dní poctivě zapisovat nebo fotit vše, co se chystáte sníst. I pár slaných tyčinek, kafe z automatu nebo sklenku vína k žehlení. Když se donutíte uvědomit si každé sousto, budete zřejmě tím množstvím šokováni. A třeba snáz najdete pro příště sílu říct bezděčnému uždibování ne. Pokud nad zlozvykem nedokážete vyhrát sami, zkuste hledat pomoc nejen u výživových poradců, ale třeba i u psychoterapeuta.

Pozor, ať vaše mlsání nepřeroste v regulérní závislost na cukru, s tou se bojuje velmi těžce.