Hlavní obsah

Psycholožka o pomoci druhým: Nečekejte vděčnost, chvalte se a přiznejte si, že už nemůžete

Foto: Tomas Blazek / MAFRA / Profimedia

Foto: Tomas Blazek / MAFRA / Profimedia

Aktualizováno

Když začala na Ukrajině válka, byla první reakcí mnoha lidí pomoc. Neváhali vyrazit na hranice a vozit lidi do bezpeční, posílali peníze a pořádali sbírky ošacení a vybavení pro uprchlíky. Postupem času se ale objevují i váhavci, kritici, docházejí síly. Jak se s tím vypořádat?

Článek

Pomoc někomu, na koho padají bomby, je samozřejmostí pro většinu lidí. Čím déle ale stav ohrožení trvá, tím víc se dárci i dobrovolníci vysilují. Dochází nadšení, ale i peníze, oblečení, možnosti ubytování. Jak se v takové situaci zachovat? Právě o tom jsme si povídali se Sylvií Stretti, ředitelkou a zakladatelkou Poradny Vigvam.

Pomoc Ukrajincům byla rychlá a obrovská, ale čím déle válka trvá, tím víc se dárci vyčerpávají – ale těch, kdo pomoc potřebují, spíš přibývá. Lidé tak mohou mít pocit, že ať dělají cokoli, pořád to nestačí... Jak se s tím vyrovnat?

Před tím, než budu někomu pomáhat – jedno zda finančně, materiálně, sdílením prostoru – je důležité říci si, jaké jsou mé možnosti. Je naprosto v pořádku, pokud můžete přispět třeba 200 Kč, důležité je, abyste sami nezůstali bez prostředků na vlastní obživu.

Stejně důležité je připomínat si, nebo i někam do diáře poznačit, co už jste udělali, jak jste pomohli – nemusí to být materiálně, někdy i prosté přijetí a vlídné slovo je víc, než bychom si mysleli  – a za to sami sebe pochválit. Nečekejte vděk od druhých, ten nemusí přijít, neboť lidé, kteří přichází, prožili trauma a jejich mysl i prožitky se zaobírají něčím jiným a zbytečně budete zklamaní. Vy jste ten, kdo by si měl umět říct, že jste v rámci možností udělali maximum a že to je dobře a v pořádku. To, že nemůžete udělat víc, berte jako fakt, nehodnoťte to a neberte jako selhání.

Nečekejte za svou pomoc vděk – reakce uprchlíků, kterým jste pomohli, nemusí vyznít, jak jste si představovali. Nemusí vyjadřovat díky či vděčnost. Neznamená to, že ji nepociťují, jen v této extrémní situaci nemusí být schopni to vyjádřit. Mají za sebou extrémně náročný čas a mnozí z nich prošli traumatem.

Někteří lidé ale krom toho, že nemůžou přispět, naopak pomoc sami potřebují. Mohou získat pocit, že na nich nezáleží a třeba si připadají na druhé koleji. Jak tyto nálady rozptýlit? 

Je potřeba neustále připomínat, o jak extrémní situaci jde. Že zasáhla miliony lidí a ještě více jich ohrožuje. Extrémní situace si žádá extrémní fungování a není v tuto chvíli možné hledět optikou pouze jednotlivce, ale skupiny. Lze se podívat i do naší historie, když odsud utíkali lidé před válkou či jistou smrtí, tak potřebovali pomoc druhých – a spousta našich předků právě díky této pomoci přežila. A také si připomínat, že jsou situace, které srovnat nemůžeme, a každou pomoc je třeba nahlížet konkrétně.

To, že je někdo situací rozladěn, že ji nechápe, bychom měli respektovat. Je v pořádku, pokud je někdo smutný a lítostivý, někdo naštvaný. Měli bychom si uvědomit, že každý má na své pocity právo a je v pořádku, pokud různí lidé reagují různě, protože jsme různí a naše potřeby jsou odlišné.

Foto: Profimedia.cz

I když máte potřebu pomáhat, vždy myslete také na své potřeby a možnostiFoto: Profimedia.cz

Co nejvíce, z hlediska psychiky, potřebují lidé, kteří utekli před válkou?

Rozhodně potřebují fyzický i osobní prostor a pochopení. Měli by dostávat informace o naší zemi, o tom, jakou pomoc jim můžeme nabídnout, co je pro ně připraveno, co oni musí udělat. Podstatné je i mít možnost získávat informace z Ukrajiny o momentálním vývoji situace. Potřebují i spojení s blízkými lidmi, kteří jsou třeba ještě na Ukrajině. Důležitý je také pravidelný řád a denní rytmus. Hodně pomůže, pokud dostanou možnost být soběstační. Je dobré, pokud mohou být také kontaktu s komunitou.

Zajímejte se, ptejte se, ale snažte se nehodnotit a nebrat si věci osobně. Co dále nedělat? Nepoučovat, nedělat všechno za ně, nemyslet za ně. Nestavte to tak, že vy víte, co je pro ně dobré – nevíte to, největšími experty na vlastní život je člověk sám. Můžete se zeptat či nabízet nápady, můžete pomoci jim nalézt cestu k tomu, co potřebují.

Někteří lidé nabídli uprchlíkům bydlení ve své domácnosti. Co když po čase zjistí, že to není ideální, že jim to zcela narušilo soukromí a nemají sílu v tom dál pokračovat. Je správné zohlednit sebe před pomocí druhému?

Ano, to se může stát, protože si člověk neuvědomí, že to není na pár dní, ale spíše měsíců, nebo si to neuměl představit a teď je to náročnější. Někdy ani domluva pravidel či zajištění soukromí prostě nestačí. Je naprosto pochopitelné, že člověk změní názor, nebo je na konci svých sil a už není schopen takto pomáhat. Vždy byste si měli připomínat, že podmínkou toho, abychom mohli pomáhat ostatním, je to, že se sami cítíme dobře a umíme pomoci sobě. Pokud máte pocit, že to už nejde dál, je správné si o tom na rovinu promluvit, vysvětlit, co se změnilo, jak to teď vnímáte a domluvit se, co se s tím dá dělat – třeba i jak nalézt jiné ubytování.

Může to být složitá situace, na kterou byste neměli zůstávat sami. Jestliže si nejste něčím jistí, využijte možnosti kontaktovat krizové linky a situaci s někým proberte. Sice za vás rozhodnutí nikdo neudělá, ale poskytne vám potřebný nadhled.

Vaše poradna se hodně zaměřuje na práci s dětmi. Jak o válce mluvit s nimi?

Děti jsou velmi vnímavé a nic z toho, co se děje, se před nimi nedá skrýt. Je ale nutné dohlédnout, aby třeba sledování zpravodajství z války nevěnovaly až příliš času – neznají totiž míru a musíte jim nastavit omezení. Sledujte, kolik času tráví na sociálních sítích, hrách apod.

Je třeba s nimi mluvit otevřeně, na rovinu a odpovídat, na co se děti skutečně ptají. A je dobré jim připomínat, že tohle není válka Ruska jako jednotného národa proti Ukrajině, že mnoho Rusů s ní zásadně nesouhlasí, a když to řeknou, hrozí jim vězení a vysoké tresty. Že je to politická věc, rozhodnutí, která bohužel běžní lidé nemohou ovlivnit. Že bychom měli hodnotit druhé lidi podle jejich činů a ne jejich příslušnosti k nějaké zemi.

POMOC UKRAJINĚ

* Chcete pomáhat? Ověřené informace, jak na to, najdete v článku Jak efektivně pomoci Ukrajině a co nedělat.

* Máte v okolí lidi, kteří k nám prchli před hrůzami války? Nasměrujte je na Manuál pro Ukrajince, kde hledat pomoc. Poskytuje informace, jak je to s vízy, se zdravotním pojištěním, možností ubytování apod.

* Nabízíte pomoc, nebo ji sami potřebujete? Podívejte se na on-line tržiště Pomáhej Ukrajině. Významné pomáhající organizace tu koordinují nabídku a poptávku pomoci, aby se dostala co nejlépe k potřebným.

* Hledáte pomoc právníka, psychologa, terapeuta, překladatele či sociálního pracovníka? Nabídku odborníků zdarma najdete na stránkách YOUkraine.live.

Související témata:

Načítám