Hlavní obsah

Nečekejte na žízeň! Jaké jsou signály, že málo pijete?

Foto: lightwavemedia, Shutterstock.com

Foto: lightwavemedia, Shutterstock.com

Všude se píše a mluví o nutnosti dodržování pitného režimu. Méně už o významu vody jako takové. Jste si jistí, že opravdu víte, proč byste měli dostatečně pít a čím je voda pro organismus tak důležitá?

Článek

Voda je zdrojem minerálů a stopových prvků, účastní se chemických reakcí včetně trávení, transportu živin a kyslíku, udržuje stálou tělesnou teplotu, rozpouští minerální látky a bílkoviny. Nedostatek vody podporuje ukládání tuku a ochabování svalstva.

Nic by se ale nemělo přehánět: přílišné množství vody zabíjí. „Dnes lidé pijí až desetkrát více než před třiceti lety,“ říká MUDr. David Frej z centra funkční a holistické medicíny v Praze. A to je špatně. Přebytečná voda vyplavuje z těla minerály, soli, zatěžuje ledviny a zpomaluje metabolismus.

5 důvodů, proč to bez vody nejde

  1. Funguje jako rozpouštědlo natrávených potravin - voda je součástí krve, slin a trávicích šťáv. Pomáhá v trávení a vstřebávání sacharidů, bílkovin, tuků, vitaminů i minerálních látek.
  2. Představuje transportní prostředek i regulátor teploty - díky vodě se do všech buněk v těle dostanou potřebné živiny. Zároveň odvádí ven z organismu škodlivé látky a navíc ho ochlazuje.
  3. Tvoří podstatný podíl tělesné hmotnosti (často zhubnete jen tím, že se odvodníte) - voda tvoří u zdravého dospělého člověka asi 60 % tělesné hmotnosti. „Když málo pijete, tělo přejde do úsporného režimu a šetří si každý mililitr, který mu ze stravy nebo pití poskytnete. Jakmile začnete pravidelně pít, odvodníte se, protože tělo má již dostatečný příjem a nemusí s vodou šetřit,“ vysvětluje Kateřina Schotliová z internetové lékárny Pilulka.cz.
  4. Zrychluje látkovou výměnu - dehydratace může zpomalit metabolismus, tedy látkovou výměnu. Sníží se číslo klidového, bazálního metabolismu, což v praxi znamená, že veškeré tělesné pochody probíhají pomaleji, než by měly. Tělo nejede „na plný provoz“ a nespaluje energii z přijaté stravy efektivně. Důsledkem může být třeba zastavení procesu hubnutí.
  5. Zvyšuje sportovní výkon - při zvýšené fyzické námaze dochází k nadměrným ztrátám vody. „Současně ztrácíte i minerální látky, zejména sodík. Proto při sportovním výkonu dbejte na dostatečný přísun vody,“ radí Kateřina Schotliová.
Foto: graphbottles, Shutterstock.com

Popíjejte pramenitou nebo filtrovanou vodu z kohoutku. Do vod balených v plastu se mohou uvolňovat škodlivé látkyFoto: graphbottles, Shutterstock.com

Potřeba vody není pro každého stejná

Odborníci se shodují, že skutečná potřeba vody je individuální. Potvrzuje to i nutriční terapeutka Kateřina Schotliová: „Určitě nelze plošně tvrdit, že doporučená denní dávka vody je pro každého stejná. Kolik byste měli vypít konkrétně vy, si můžete lehce spočítat: na jeden kilogram tělesné hmotnosti potřebujete 25 až 30 mililitrů vody denně.“

Zvýšená potřeba vody vzniká při větší tělesné aktivitě nebo v letních měsících. Do příjmu se započítává i voda obsažená v potravinách, polévkách atd. Větší množství tekutin, nad 2–2,5 litru, zatěžuje ledviny a příliš zavodňuje organismus. „U klientů zjišťuji, že jim neustálé hlídání deseti sklenic denně způsobuje stres, neboť často nemají potřebu pít takové množství vody,“ podotýká David Frej.

Pocitem žízně se neřiďte 

Je vhodné pít rovnoměrně, v průběhu celého dne, a nečekat na žízeň. Ta totiž znamená vykřičník značící dehydrataci. „V jednom mozkovém centru jsou buňky monitorující osmotický tlak. Ten vzniká při nerovnováze sodíku a draslíku a závisí na množství přijaté a ztracené vody. Spolu s jeho zvýšením roste v mozku produkce antidiuretického hormonu ATD. Drážděním tohoto centra vzniká žízeň,“ vysvětluje David Frej. Mezi další známky dehydratace patří tmavá barva moči, bolest hlavy, vyschnutí sliznice dutiny ústní, slabost a závratě.

Foto: Nattakorn_Maneerat, Shutterstock.com

Bolestí hlavy, slabostí a nevolnostmi dává tělo najevo dehydrataci. Proto nečekejte, až se dostaví žízeň, a pijte rovnoměrně v průběhu celého dneFoto: Nattakorn_Maneerat, Shutterstock.com

Vodu v petkách radši ne

Když už víte, jak pít, je také dobré vědět, co pít. Podle Davida Freje je nejvhodnějším nápojem pramenitá či přefiltrovaná voda. „Balená voda v PET lahvích obsahuje následkem nevhodné přepravy a skladování mnoho bakterií,“ vysvětluje. Z plastu se také do vody uvolňují škodlivé látky, jako jsou třeba xenoestrogeny, které mohou způsobit potíže s reprodukcí nebo podnítit vznik vrozených vývojových vad či zhoubných nádorů. „Doporučuji pít jen vodu a nápoje o pokojové teplotě, nikoli chlazené nebo z ledničky,“ dodává lékař. Studené nápoje totiž znamenají pro metabolismus šok, který zpomaluje jeho běžný chod.

Kolik vody denně vypijete?

Načítám