Článek
Neplánované těhotenství je strašákem především pro ty, kteří nežijí v trvalém vztahu, studují, budují si kariéru a ještě nejsou zcela usazení. Nicméně i dlouholetému páru může taková situace dost zkomplikovat život. Důkazem je Alena a Petr. Dvě děti už spolu mají, třetí ale rozhodně v plánu neměli. Co teď?
Překvapení pro všechny
Když se Aleně zpozdila menstruace, napadlo ji spíš, že se blíží menopauza. Nakonec se ale ukázalo, že o přechod rozhodně nejde, ba naopak. Na těhotenském testu se objevily dvě čárky a gynekolog pak vše jen potvrdil. „U prvních dvou těhotenství jsem byla nadšená, děti jsme chtěli, plánovali. Tohle byl šok, v první chvíli jsem byla úplně neschopná čehokoli,“ popisuje Alena. Ne že by skákala radostí, nicméně první myšlenka byla „to zvládneme“.
Když ale vše řekla manželovi, měl zcela jiný názor. Třetí dítě nepokládá za vůbec dobrý nápad. „Kouká na to čistě realisticky. Nejsme nejmladší, nemáme moc velký byt, děti už jsou odrostlé a nastěhovat jim do pokojíčku mimino by bylo přinejmenším těžké. Jde i o finance, protože manžel začal podnikat, firma se teprve rozjíždí a přijít o můj plat by nás hodně zasáhlo,“ vysvětluje Alena.
I přes všechna tahle logická zdůvodnění se ale necítí na to jít na potrat. „Nevím proč, ale chci si to dítě nechat. Je to kus mě a mého muže. Petr má ale pravdu, že já na to koukám čistě emočně, on zase čistě realisticky,“ popisuje Alena, která už na konečné rozhodnutí nemá moc času.
Kompromis neexistuje
Odborníci na vztahy se shodují v tom, že v tomto případě nejde o to, zda partneři umí vytvářet kompromisy, protože tady žádný není. „Jde o rozdílné pohledy na zásadní situaci, kdy nic mezi neexistuje,“ potvrzuje životní koučka Lucie Mucalová. Dítě prostě buď je, nebo není, a jeden z páru bude muset svůj postoj zcela změnit.
Stejně tak zásadní je i to, co finální rozhodnutí udělá se samotným vztahem. Alenu a Petra to může posílit, ale také totálně rozdělit. „Taková situace není vůbec jednoduchá, může ve vztahu způsobit velké potíže. Co je nyní dobré, se může poté, co padne rozhodnutí, zcela rozložit,“ varuje vztahový kouč Aleš Kalina.
Vyjednávání bez vytáček
Jediná cesta je naprosto upřímná komunikace. Jeden druhému musí bez jakýchkoli příkras vysvětlit, proč se k dané situaci staví tak či tak. Alena by měla přemýšlet o tom, jak se bude cítit, když půjde na potrat, Petr zase o tom, jak mu bude, když se dítě narodí. Pro koho z nich bude složitější ustoupit. Která z variant je rizikovější pro jejich manželství a jejich dvě děti.
„Je nutné zvážit veškerá pro i proti. Zůstat ve své přirozenosti a dovolit průchod emocím. Komunikovat otevřeně i o strachu, co může být dál, když miminko zůstane s námi, nebo se s ním rozloučíme. Doporučuji nevytvářet si vzdušné zámky, že se pohled změní. Může a nemusí. Nic si nenechávejte pro sebe, veškeré myšlenky a pocity musí na povrch,“ radí Lucie Mucalová.
Rozhodnutí musí padnout
Někdy se už v téhle komunikační fázi stane, že jeden či druhý skutečně změní názor. Je to samozřejmě ideální situace, ale nemusí nastat. Pak je to o volbě, o zodpovědnosti za své rozhodnutí a vše, co k němu může patřit.
A tohle břímě je nakonec samozřejmě na ženě, protože o její tělo jde. „Žena nosí dítě pod srdcem, je její hlubokou součástí, ale muž a jeho pohled na věc hraje velmi významnou roli. Z praxe mi ženy říkají, že se cítí být svázané, že nechtějí dítě v situaci, kdy je z druhé strany odmítané. Proto se mnohdy rozhodnou pro rozloučení se s miminkem. Vlastně necítí dostatek síly to zvládnout samy za sebe. Každopádně je to volba, která je mnohdy provázaná s reálnými okolnostmi, které si žena vyhodnotí jako nevyhovující,“ vysvětluje Lucie Mucalová.
Kolik ratolestí je moc a kolik zase málo? Existuje ideální počet dětí? Tito slavní v tom mají jasno