Nebojte se domácího kompostování. Poradíme, jak na to

Naše babičky dokázaly zpracovat téměř všechno. Organický materiál v podobě odpadu z kuchyně využily jako cennou surovinu pro výrobu kompostu, kterým pak obohatily půdu při pěstování zeleniny, ovoce či bylinek. Přirozenému cyklu tak chytře pomáhaly a braly to jako něco zcela samozřejmého. A dnes „objevujeme Ameriku“ – platí to třeba právě o kompostování.

Než si pořídíte kompostér: Jak dodat rostlinám živiny i bez kompostu?

„Jednu generaci kompostování minulo, městští lidé k tomu nemají takový vztah a jsou pohodlní,“ říká Soňa Valčíková, kompostovací konzultantka z iniciativy Kokoza. Díky kompostování přitom významně zredukujete obsah odpadkového koše a jako další bonus získáte černé zlato – humus. Ten využijete například při každoročním přesazování pokojových rostlin, ale také při pěstování bylinek, ovoce a zeleniny na zahrádce či na balkoně.

Které listí nepatří do kompostu?

Současné nároky na rychlost, nedostatek prostoru i odpovědný přístup k nakládání s odpady splňují speciální nádoby určené k domácímu kompostování, většinou i s velmi podařeným designem. Zpravidla mají několik pater, dole pak výpust s kohoutkem pro přebytečnou tekutinu obsaženou v biologickém odpadu – je obohacena o enzymy, vápník, hořčík a další prvky a využijete ji jako tekuté hnojivo. Používá se naředěná v poměru 1 : 10 a na rostliny působí jako energetická bomba. V koncentrovaném stavu byste rostlinám spálili kořeny.

Do kompostu můžete dávat i vypletý plevel.

Aby bylo kompostování v domácích podmínkách rychlejší, nabízejí se různé urychlovače. U vermikompostérů jsou to žížaly. Ty přeměňují rostlinné zbytky na velmi kvalitní organické hnojivo – vermikompost. Ideálním druhem jsou kalifornské žížaly – jejich běžnou činností, tedy pojídáním rostlinného odpadu, se jeho objem sníží až na šestinu. Půl kilogramu žížal efektivně zpracuje až 250 gramů odpadu denně.

Dalším katalyzátorem kompostování mohou být třeba otruby s mikroorganismy bokashi, případně speciální bakteriální urychlovací spreje či granule. Přeměna odpadu na humus tak doma trvá přibližně tři měsíce.

Jak vyrobit vermikompostér doma?

„V zásadě jsou ke kompostování vhodné organické odpady všeho druhu z kuchyně i domácnosti – květiny, zbytky ovoce, zeleniny a brambor – i zkažené, kávová sedlina a vylouhované sáčky čaje, vaječné skořápky, suché pečivo, popel ze dřeva či hygienický papír,“ uvádí Miroslav Kalina, autor knihy Hnojení půdy a kompostování v zahradě. Kompostovat můžete v menší míře – kvůli větší náchylnosti k plesnivění – také slupky z jižního ovoce (pomeranče, grepy, banány, citrony).

Super hnojivo zadarmo: Proč si schovat popel na jaro?

Možná vás to překvapilo – už jste asi slyšeli, že slupky citrusového ovoce do kompostu nepatří, protože jsou stříkány jedovatými látkami. Odborník to vidí jinak: „Citrusové plody se převážně ošetřují organickými fungicidy, aby nebyly při transportu napadeny houbami. Tyto fungicidy se však při procesu kompostování bez problému rozkládají. Jak dokazují nové výzkumy, nejsou po šesti týdnech kompostování už prokazatelné.“

Naopak nevhodné ke kompostování je vše, co vadí procesu tlení: sklo, kovy, umělé hmoty a textilie. Dále pak materiály, které mohou obsahovat škodliviny, například obsah sáčku z vysavače, popel z briket a uhlí, barevné časopisy, oleje či léky.

Jak se žije v bezodpadové domácnosti?

Domácí kompostéry můžete dát přímo do kuchyně nebo kamkoliv do interiéru, ideální je teplota okolo 20 °C. Při správné péči nejsou cítit a fungují celoročně. V létě dejte pozor, aby nebyly na přímém slunci a okolní teplota nepřesáhla 35 °C. Při parných dnech pak případnému vysychání zabráníte vodou v rozprašovači.

Mohou se do kompostu dávat jedovaté rostliny?