Nebezpečný „suvenýr“: Jaké nemoci vám hrozí v cizině?

Zvlášť jestli jste nebyli očkovaní a cítíte se po návratu z dálek divně, měli byste zbystřit. „Zajděte si ke svému praktickému lékaři a nechte si udělat vyšetření. Nemusí se prokázat exotická nákaza, ale bez alespoň základních krevních testů ji vyloučit nelze a obezřetnost je na místě. V případě vážnějšího podezření vás pošle na infekční oddělení,“ říká doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D. z webu Cestovní nemoci.

Pokud máte exotickou dovolenou teprve před sebou, budou se vám hodit rady o očkování a prevenci. A vy, kdo jste už dorazili domů, jak poznáte, že nejste v pořádku?

Největší riziko je v méně vyspělých státech Asie a Afriky. Ale i při cestách do klasických letovisek na jihu Evropy, do Austrálie nebo Ameriky můžete dostat tetanus, pneumokoka nebo některé typy horeček.

Nejlepší je omezit rizika na minimum předem. Vždy byste měli být očkování proti tetanu a žloutence a také byste si měli zkontrolovat, jestli máte platné očkování proti záškrtu, spalničkám a příušnicím, proti kterým se povinně očkuje na základní škole (obecně se soudí, že by vás očkování mělo chránit asi 20 let).

A teď pojďme k jednotlivým zemím. Vrátili jste se právě z některé z nich?

Hlavním místním rizikem je žlutá zimnice. Přenáší ji komár či moskyt hlavně v období dešťů a v místech, kde jsou pralesy a vlhko. Nejvíc hrozí v pásu mezi 15. severní a jižní rovnoběžkou – a to po celém světě. Nemoc propuká tři až šest dní po nákaze. Jestliže jste se nenechali před cestou očkovat a po návratu vás trápí bolest hlavy, nechutenství, zvracení a těžká únava, měli byste jít k lékaři. Pokud by šlo skutečně o žlutou zimnici, mohlo by dojít k překrvení spojivek, sliznic a otoku jater. „U těžších forem může následně dojít až k zánětu jater, krvácení do zažívacího traktu a selhávání orgánu,“ vysvětluje MUDr. Vít Nádvorník z ambulance Synlab. Návštěvu u lékaře tedy rozhodně neodkládejte.

První zkušenost se žlutou zimnicí v ČR mají od letošního léta lékaři z nemocnice v Prostějově, přivezla si ji z Brazílie turistka ze Šumperska, která se před cestou bohužel nenechala očkovat. Lékaři předpokládají velmi dlouhou rekonvalescenci, neboť jí nemoc už poškodila játra.

Tady velmi záleží, z jakých oblastí se vracíte. V zemích kolem rovníku je problémem žlutá zimnice, ale obecně to jsou hlavně průjmová onemocnění, včetně cholery. „Mohli jste se nakazit z kontaminované vody a potravin. Projevem pak jsou vodnaté průjmy beze stop krve a bez horečky,“ říká MUDr. Vít Nádvorník. Protože inkubační doba je velmi krátká – i několik hodin, je dobré ihned reagovat a začít hodně pít a dodávat tělu minerály, protože vás ohrožuje právě velká dehydratace. Jestliže problémy neustoupí, je nutné jít k lékaři, který vám nejspíš předepíše antibiotika.

V zemích kolem rovníku hrozí i meningokoková meningitida (ale není výjimečná ani u nás). Pokud jde o prevenci, očkovat by se měli hlavně ti, kteří hodlají hodně sportovat (stojí to asi dva tisíce korun). A jaké jsou příznaky nemoci? Vysoká horečka, bolest hlavy, světloplachost, ztuhlá šíje. Vypadá trochu jako nachlazení či chřipka, ale doprovází ji vyrážka. Při léčbě jde o čas, nástup je rychlý a meningokok je opravdu prevít.

V bezpečí nejste ani v Egyptě, Maroku nebo Tunisu. Jestli jste si moc nehlídali, jakou vodu pijete a ochutnali jste jídlo na ulici, rozhodně se nechte vyšetřit v případě jakýchkoli bolestí břicha, hlavy, únavy a horečky. Hrozí žloutenka, tetanus a v případě cest do vnitrozemí i břišní tyfus.

Při cestách po Asii jste v ohrožení všemi chorobami, které už jsme jmenovali, ale častý je břišní tyfus. Pokud jste jedli na ulici a nebyli očkováni (cena očkování je asi tisíc korun), kdy byste měli zbystřit? „Příznaky jsou bolesti hlavy, obluzení, setrvalá horečka, nechutenství a nevolnost. Asi po týdnu se přidává bolest břicha. K závažným komplikacím může patřit krvácení do střeva. Průjem není typický,“ popisuje Vít Nádvorník. Příznaky se projeví jeden až tři týdny po nákaze.

Subtropické oblasti všech kontinentů jsou rizikové kvůli horečce dengue, kterou si z cest loni přivezlo 57 Čechů. Jedinou obranou proti přenašeči – komáru tygrovanému – jsou repelenty a moskytiéry. Pokud se neubráníte, čeká vás vysoká horečka, bolesti kloubů, svalů a hlavy. Mohly by vám natéci uzliny a objevit se vyrážka. V takovém případě zvyšte příjem tekutin a bolesti tlumte léky. Rozhodně jděte k lékaři, protože závažnější formy vyžadují pobyt v nemocnici. Budete dlouhodobě pod lékařským dohledem.

Komár může v subtropických oblastech přenášet i malárii, proti které zatím neexistuje očkování. Minimálně za šest dní, ale klidně i za jeden až tři měsíce, se mohou projevit příznaky: opakující se horečka, zimnice, bolest kloubů, pocení a křeče. Může se projevit i mravenčením, chudokrevností a zažloutnutím. Jestliže po návratu ze subtropické Afriky podobné příznaky máte, na nic nečekejte a jděte k lékaři – důležité je nasadit co nejdřív antimalarika.

Prali jste se někdy s exotickou nemocí?