Nebezpečné vůně: Jakým parfémům je v létě lepší se vyhnout?

Stejně jako si v létě místo make-upu vystačíte jen s BB krémem, chce to dopřát klid i voňavkám. Ne všechny vonné přípravky si rozumějí s vysokými letními teplotami a opalováním. A škodit může i vůně, kterou možná ani nevnímáte – třeba parfemace v pracím prášku.

Parfém, který používáte denně, vás může v létě nemile překvapit. Některé voňavky totiž obsahují látky, které zvyšují citlivost kůže na sluneční záření, a výsledkem může být akutní, neinfekční zánět. „Imunitní systém pak bojuje proti zánětu, kterou vyvolává kosmetická složka. Mezi projevy této reakce patří svědění, otoky, bolestivá kůže, začervenání a vznik šupinek,“ prozrazuje dermatolog Tomáš Kampe, primář Kliniky dermatovenerologie Univerzitní nemocnice L. Pasteura Košice. Může se objevit i krupička a mokvavé puchýřky.

Laik je snadno zamění za spálení či solární alergii – na rozdíl od nich se však podráždění vonnou látkou může projevit i s odstupem hodin či dní na rozsáhlejších plochách těla a postihuje i partie, které slunci nebyly přímo vystaveny.

Studená citronáda vás možná osvěží, ale jsou to právě citrusy, které – jsou-li v parfému – představují nejvýraznější riziko. „Mezi toxické látky patří například limeta, hořký pomeranč či bergamot. Citlivé na sluneční záření jsou i citron, tangerinka a mandarinka. Potenciální nebezpečí představuje také skořice, šalvěj, pačuli a cedr,“ vysvětluje Tomáš Kampe.

A jaké vůně tedy pro slunečné dny zvolit? „Dobrou volbou je například levandule, eukalyptus nebo máta, protože mají hojivé a protizánětlivé účinky. Mohou se tedy užívat i během slunění,” doporučuje odborník. Parfémy a toaletní vody však mívají mnoho složek, proto raději čtěte etikety. „Hlavně se nenechte mýlit označeními jako hypoalergenní nebo přírodní – i tyto produkty obsahují alergeny a dráždivé látky zcela běžně,“ dodává lékař.

Pozor si dejte i na antiperspirant nebo deodorant. Třebaže se bez nich v létě sotva obejdete, i ony mohou v kombinaci se slunečními paprsky podráždit kůži. Náchylnější bývá čerstvě oholená pokožka a problematičtější přípravky s agresivnějším složením: s alkoholem nebo hliníkem.

Nebezpečné nejsou jen produkty, jejichž úkolem je vás navonět. Parfemovaná bývá i pečující či dekorativní kosmetika. „Nejcitlivější jsou zejména partie s tenčí vrstvou kůže, jako jsou tváře a oční víčka, ale i kožní záhyby,“ prozrazuje Tomáš Kampe a radí: „Potýkáte-li se s častým svěděním, šupinatěním či zrudnutím pokožky, zkuste vyměnit kosmetiku. Jakmile se dráždivé látce vyhnete, příznaky by měly za několik dnů polevit.“

Podobnou lapálii může způsobit i oblečení se zbytky pracího prášku či aviváže. „Nejčastěji se alergie objevuje u malých dětí do tří let. S alergií se ale mohou setkat i dospělí, třeba jen na některých částech těla, kde mají citlivější pokožku, jako jsou místa kožních záhybů,“ říká profesorka Jana Hercogová, přednostka Dermatovenerologické kliniky Nemocnice Na Bulovce. Vždy odstraňte látku, která reakci způsobila. „V tomto případě se nabízejí dvě cesty, a to buď vícenásobné vymáchání praného prádla, nebo změna pracího prostředku,“ radí Jana Hercogová.

Když se kožní obtíže objeví, postižená místa zakryjte a co nejrychleji jděte ze slunce. Doma přikládejte chladivé obklady, omývejte solným roztokem (půl čajové lžičky na šálek vody) – pomáhá dezinfikovat a hojit. Pomoci mohou i přípravky na bázi panthenolu. V případě rozsáhlých, bolestivých či ani několik dní neustupujících projevů navštivte lékaře.

Přípravky, na něž máte takto agresivní reakci, přestaňte v létě používat a pořiďte si produkty bez parfemace, vůni nanášejte do vlasů nebo na oblečení. Obezřetní buďte i v případě přírodní kosmetiky: nebezpečné mohou být výtažky z bylin, které způsobují fotosenzitivitu, například třezalka nebo světlice.

Setkali jste se někdy s podobnými potížemi?