(Ne)milované luštěniny: Jak je jíst, když vám nechutnají

Cizrna, hrách, čočka nebo fazole – pro některé lahůdka, pro jiné nutné zlo doporučované všemi výživovými poradci. Luštěniny  jsou přitom pro mnohé národy hlavní složkou v jídelníčku. Víte, proč jsou vlastně tak zdravé? A kdy byste je neměli jíst?

Kdybyste hledali jeden jediný důvod, proč si luštěniny dopřát, pak to je jejich vysoký obsah bílkovin. Ve 100 gramech se totiž nachází 20 až 50 gramů. Některé druhy jsou na proteiny dokonce bohatší než hovězí maso. A jak je známo, bílkoviny pomáhají i s hubnutím. Pokud jich máte v potravě dostatek, jsou skvělým parťákem při tvorbě svalů, což znamená, že tělo posléze rychleji spaluje tuky.

Jídlo bohaté na luštěniny vám dá záruku toho, že po půl hodině po obědě nebude pošilhávat po tom, co byste kde sezobli. Na svědomí to má dostatek vlákniny, která se uvolňuje postupně a tělu dává pocit sytosti. V kombinaci s nízkým glykemickým indexem, který luštěniny mají, je to prostě superpotravina.

Nesmíme ale zapomenout na to, že jsou bohaté na antioxidanty, vitaminy (zejména ty skupiny B) a minerální látky. Největší zastoupení zde má vápník, hořčík, draslík, železo, zinek, fosfor a selen. Díky tomuto super mixu tak jejich konzumace může pomoci, pokud řešíte popraskané koutky, zvýšené padání vlasů, častou únavu nebo výskyt aftů.

Mohli bychom tu na ně pět ódu donekonečna, jenže pokud máte ještě pořád zafixovanou jejich chuť v podobě hrachové kaše ze školní jídelny, těžko se necháte přesvědčit. I tak to ale zkusíme. Kromě zmíněných druhů jsou totiž bílkovinami třeba také arašídy, mungo klíčky nebo cizrna, Čím dál tím častěji najdete luštěniny i v pokrmech, kde byste je vůbec nečekali. Například v těstovinách nebo pomazánce. Stačí si najít to, co vašim chutím bude vyhovovat nejvíce. Kdybyste o tom nevěděli, mnohdy ani nepoznáte, že se v daném jídle luštěniny vůbec nachází.

Dalším důvodem, proč se lidi občas brání jejich konzumaci, je nadýmání. Luštěniny totiž obsahují i složku, pro kterou je spoustu lidí nemá rádo, a dokonce je odmítá. Jde o látky zvané oligosacharidy. Jejich rozklad probíhá až v tlustém střevě střevními bakteriemi, které produkují odpadní plyny, což způsobuje nepříjemné nadýmání až bolesti střev.

Bohužel jde o látky, které se vařením nezničí. Pomoci však může dlouhé máčení a proplachování luštěnin před přípravou. Krom toho jejich trávení lze trénovat. Čím častěji je budete jíst, tím lépe si s nimi vaše střeva poradí. Tělo si na oligosacharidy zkrátka zvykne. Odborníci se shodují v tom, že kdo nemá střevní problémy, může si dát luštěniny klidně každý den. Nejméně by se však na jídelníčku měly objevit alespoň jednou do týdne.

Někteří lidé by však měli být přece jen ohledně konzumace luštěnin obezřetní. Omezit by je měli pacienti se syndromem dráždivého tračníku, syndromem propustnosti střev, Crohnovou chorobou či s poruchami štítné žlázy. Dobrou službu nemusí dělat ani těhotným ženám. Ve všech zmíněných případech totiž mají jedinci oslabenou funkci střev, což v kombinaci s luštěninami by mohlo znepříjemnit život. Hrozí pak zvýšená plynatost a další trávicí potíže jako třeba bolesti břicha a křeče. Na vině jsou tentokrát látky zvané lektiny, které zdravému člověku neublíží, ale potíže způsobí právě třeba pacientům s Crohnovou chorobou.

Pokud ale žádnou z výše zmíněných nemocí ani jiných stavů netrpíte, pak není důvod si luštěniny nedopřát. A klidně zkuste ty v netradičním podání.

A tohle jsou české zimní superpotraviny. Jíte je?