Článek
Nejznámější brněnská dělnická kolonie Kamenná čtvrť vyrostla na dně uzavřeného lomu ve 30. letech minulého století. Nouzové domky zde vznikaly jako vlaštovčí hnízda, tedy z toho, co kdo sehnal. O půl století později se sem začali stěhovat umělci a lokalita byla známá svým až bohémským charakterem. Dnes už je zase tradiční čtvrtí, přesto si svůj genius loci drží nadále. A to i díky citlivým rekonstrukcím, které moderní prvky bydlení chytře zakomponují do původních staveb. Například tak, jak to udělali architekti Radim a Hana Horákovi.
Nezáviděníhodné bydlení
V původním stavu by domek nadchl asi málokoho. Původní dům se sedlovou střechou byl v podstatě prorostlý s okolními domy. „Každá místnost měla podlahu v jiné výšce, místnosti byly nízké, tmavé, chyběly izolace a lokálně se objevovala i vlhkost a s tím spojená plíseň. Polovičaté řešení nedávalo smysl, proto jsme k rekonstrukci přistoupili komplexně,“ říká majitel a architekt v jedné osobě Radim Horák.
Budova navíc a uvnitř více světla
Domek bylo potřeba stavebně oddělit a vybudovat vlastní přípojky. „Stavbu jsme chtěli zachovat co nejnižší, proto jsme navýšili užitnou plochu tak, že jsme částečně zastavěli stávající dvorek novou jednopodlažní přístavbou. Původní vnitřní zdivo jsme odstranili, celý interiér vyčistili a podlahy výškově srovnali do jedné roviny. Dům leží na dně lomu v blízkosti skalní stěny a slunce se k němu dostává docela pozdě, proto jsme jej chtěli co nejvíce prosvětlit,“ pokračuje architekt. Stěnu do dvora tvoří hodně skleněných ploch, prosvětlení navíc pomáhají i střešní okna.
Nová dispozice jim vyhovuje
Vstup do domu byl přesunut do nové přístavby. Na něj navazuje chodba, kterou lze projít domem do dvora. Hned za dveřmi při vstupu je technický kout, na druhé straně je za posuvnými dveřmi malá lichoběžníková pracovna.
V části pod sedlovou střechou je obývací pokoj s jídelním stolem. Z něj vedou dveře do dětského pokoje pro tři malé děti. Ty mají k dispozici i malé vnitřní atrium, sevřené mezi okolními domy, do něhož ústí velké sedací okno ze strany obývacího pokoje.
Z kuchyňského koutu lze vejít do malé šatny a po schodišti vystoupat do ložnice s velkoplošným hliníkovým oknem, které zároveň zpřístupňuje střešní terasu.
Překližky, chytrá stěna a oblé tvary
Interiér domu působí útulným dojmem, k čemuž přispívají především opakující se prvky. Mezi ně patří například přírodní březová překližka, kterou najdete na nábytku, dveřích, obkladech. Majitelé se nebáli ani barev. Modrá je v odpočinkovém koutě obývacího pokoje a růžová v kuchyni. „Máme rádi barvy, proto jsme se nápadu naší dcery s růžovou kuchyní nezalekli a snažili se tuto ne úplně obvyklou barvu vhodně materiálově a barevně doplnit,“ pokračuje Radim Horák. Speciálním prvkem kuchyně je i tzv. chytrá stěna, magnetická a popisovatelná zároveň, aby děti měly kam malovat, zatímco rodiče si tam mohou nechávat vzkazy.
Dalším jednotícím prvkem jsou oblé tvary. „Kulaté prvky dojem změkčí, proto se v domě prvek kruhu opakuje. Líbí se nám kulaté rohy nábytku, vana je zaoblená, zrcadlo ve vstupu má tvar kruhu, okénka ve dveřích koupelny a toalety jsou kulatá,“ uzavírá majitel.
A jak bydlí dobrodružné povahy? Podívejte se.