Jak nebýt za žárlivou stíhačku? Máme návod!

Každý asi někdy na svého partnera žárlil. V malé míře to může vztah okořenit. Je to způsob, jak dát tomu druhému najevo, že ho milujete, záleží vám na něm a nechcete o něj přijít.

Ale pozor na chorobnou žárlivost, ta vede ke vztahovým problémům, hádkám, omezování a nakonec i k rozchodům.

Že je žárlivost problém, potvrdil i průzkum společnosti Sanep z roku 2010, který vyzpovídal 8 190 lidí ve věku od 18 do 69 let. Čtvrtina z nich se shodla na tom, že žárlivost vztahy komplikuje, ale zároveň asi třetina lidí se přiznala k tomu, že sami s ní mají problém. Jak se jí tedy zbavit?

Přílišná žárlivost může mít různé příčiny, ale nejčastěji pramení z nízkého sebevědomí. Když nemáte dobré mínění sami o sobě, nevěříte si, nechce se vám věřit ani tomu, že by vás miloval ten druhý.

Zásadním krokem k tomu, abyste přestali žárlit, je naučit se mít rád sám sebe. Musíte zapracovat na svém sebevědomí, a to klidně i s pomocí odborníka. Někdy je to tak složité, že to sami nemusíte zvládnout.

Kromě nízkého sebevědomí pramení žárlivost leckdy i z nejrůznějších traumat z minulosti. Jsou to například špatné milostné zkušenosti, kdy byli ženě její partneři nevěrní, a ona v sobě má zakódováno, že se takhle chová každý muž. Nebo to pramení z dětství, kdy otec matce pravidelně zahýbal a díte v sobě má opět vzorec, že takhle to muži prostě dělají.

Musíte si vyřešit svou minulost. Se všemi těmito bolestmi se vyrovnat, udělat za nimi tlustou čáru. Opět platí, že není ostuda v tomto směru požádat o pomoc odborníky, řešení traumat z minulosti je jejich denní chleba.

Netutlejte to v sobě, mluvte o své žárlivosti s partnerem, snažte se, aby vaše pocity pochopil. Upřímnost pomáhá – vám se uleví, když se s problémem svěříte, partner díky tomu porozumí, proč se někdy chováte podezřívavě a popudí vás i naprosté malichernosti (bezvýznamný úsměv na servírku, pomoc sousedce s nákupem…).

Když si problém uvědomíte a budete o něm spolu mluvit, je šance, že to spolu zvládnete.

Na základě předešlého bodu se můžete posunout dál. Mluvte o tom, co by vám třeba pomohlo žárlivost překonat nebo alespoň krotit, snažte se přijít na to, jak vám může partner pomoci.

Můžete si společně nastavit hranice a domluvit se na určitých pravidlech.  Ta se mohou týkat například pozdních příchodů, které vás tolik nervují, či čehokoli jiného z vašeho každodenního života. Partner by vám měl slíbit, že se bude snažit chodit včas, a pokud mu to nevyjde, zavolá vám.

Stejně tak ale může stanovit určité hranice i váš partner, i on má právo na prostor. Možná mu vadí, když se při každém zapípání mobilu ptáte, kdo mu píše, možná nechce, abyste se jeho kamarádů vyptávala, jaký byl tenis, abyste si ověřila, že na něm skutečně byl.

Tohle je velmi důležitý bod, který ale vyžaduje pevnou vůli. Musíte si některé věci zakázat. Prohlížet partnerovi mobil, kontrolovat mu email, sledovat ho na sociálních sítích, několikrát denně volat jeho sekretářce a ujišťovat se, že je opravdu v práci a podobně.

Tohle už je totiž za hranicí (Jak pracovat s tím, že jsem stíhačka? ). Důvěra je základ vztahu, a pokud ji takto narušíte, doženete ke lhaní, tajnostem a možná i k nevěře i toho nejčestnějšího člověka.

Že tohle není váš problém v partnerství? Pozor, ani naprostá absence žárlivosti není v pořádku.