Návod, jak být v dlouhodobém vztahu šťastní. Nastavte si tyhle 4 věci

V době zamilovanosti není čas na nic jiného než na lásku, poblouznění, pocity štěstí a sex. Ale jakmile tohle odezní, měl by pár začít pracovat na budování vztahu a hranicích, které v budoucnu výrazně ulehčí společné soužití.

Zpočátku totiž díky lásce a nadšení z nového partnera nevidíte nic špatného, nic vám nevadí, vše jste schopni tolerovat. Jenže později už to takhle nefunguje a vy se najednou divíte, proč váš partner dělá (nebo nedělá) to či ono. Vznikají hádky a mnohé páry na právě na tomhle ztroskotají. „Pravidla, hranice a rituály jsou pro vztah zásadní. Přinášejí jasno. Milovat totiž neznamená vše bezmezně tolerovat a přizpůsobovat se,“ vysvětluje terapeutka pro děti, rodiny a mezilidské vztahy Lucie Mucalová.

A pozor, největší chyba je doufat, že to partnerovi tak nějak samo dojde, že jaksi vytuší, co vám vadí a co ne. „Hranice se musí stanovovat, ne doufat, že vyplynou,“ dodává vztahová koučka a zakladatelka Školy pro ženy Lenka Černá.

Oba partneři musí umět jasně říct „tohle mi vadí a pokud to budeš dělat, budu se chovat podrážděně či nepříjemně“. Pak mají jasno a už je opravdu jen na nich, jestli se podle vysloveného přání svého protějšku zařídí. Nejdůležitější je stanovit si hranice v následujících oblastech:

Je neoddiskutovatelný fakt, že nevěra (ať už vaše či partnerova) vztah hodně nabourá, v mnoha případech je i důvodem k rozchodu. Jenže je potřeba si jasně říct, co za ni vlastně pokládáte. „Nepočítejte s tím, že slovo věrnost je u každého vnímáno stejně,“ varuje Lucie Mucalová.

Možná vám vadí i lehké flirtování, on ale za nevěru pokládá až skutečný fyzický kontakt. Tohle si musíte říct! A také je dobré si co nejdřív ujasnit, jak (ne)důležitá pro vás monogamie je. Tedy, co bude nejspíš následovat v případě, že by vám partner zahnul.

Zatím spolu možná nebydlíte, ani nemáte děti, ale to se může brzy změnit. A pokud nebudete mít od začátku jasno v tom, kdo a jakým dílem se na domácích pracích a péči o děti podílí, čekají vás jen problémy. Přijdou klasické hádky typu „s ničím mi nepomůžeš, připadám si jako nějaká služka“ a podobně. „Většinou se totiž věcí kolem domácnosti chopí ženy, ale pak si stěžují, že jsou na všechno samy,“ říká Lenka Černá.

Problém přitom většinou není v tom, že by vám muž nechtěl pomoci. Ale prostě neví, že o to stojíte. „Netuší, jak důležité to pro vás je, nemá věšteckou kouli. Potřebujete pomoc? Řekněte si o ni, nelítejte po bytě s tím, že mu to snad dojde a sám pochopí,“ radí Lucie Mucalová.

Peníze jsou velmi častým důvodem vztahových problémů. O nic se snad lidé nehádají tolik, jako právě o peníze. „Tady je nezbytné, aby ti dva měli mezi sebou jasno. Každý možná do vztahu vstupuje s jiným očekáváním ve finanční oblasti, a pokud si nestanovíte mantinely, může to způsobovat velké konflikty,“ tvrdí Lucie Mucalová.

Jasně si řekněte, kdo co platí, zda máte společný účet, či dva oddělené. Jaké investice jsou pro vás zásadní, na čem můžete ušetřit, na čem naopak ne. Co nastane ve chvíli, kdy se jeden z vás dostane do finanční nouze? A co když jeden vydělává výrazně méně než ten druhý? Vypomůžete si třeba ve chvíli, kdy chce jeden jet na dovolenou, na kterou druhý nemá? Nebo pojede sám, nebo se uskrovní a pojedete pod stan?

Vše se dá vykomunikovat, jen spolu o těchto věcech musíte mluvit. Jen tak se dají dělat dohody a kompromisy.

Možná vám to přijde zbytečné – jednoduše když je čas a chuť, jste spolu, když ne, tak si jde každý z vás za svou zábavou. Jenže po nějakém čase se mohou vaše představy diametrálně rozcházet.

Tím, že jste ve vztahu, samozřejmě nekončí váš osobní život. Pokud vás něco baví a vašeho partnera ne, ještě to neznamená, že se toho musíte vzdát. Každý potřebuje být občas sám, dělat něco svého. A je jasné, že vybalancovat „čas pro sebe“ s časem stráveným s partnerem nemusí být vždy lehké.

Vám možná stačí, když jste doma jen dva večery z týdne, ale vašemu protějšku může připadat, že je pro vás všechno důležitější než on. A naopak. „Tady je soulad nezbytný,“ tvrdí Lucie Mucalová.

Jednoduše si řekněte, jaké jsou vaše potřeby, jak to vidí váš partner, a najděte kompromis. Není nic horšího, než když jeden z páru má pocit, že ho ten druhý zanedbává, nevěnuje se mu, nemá na něj čas.

A co vy? Máte s partnerem stanovené hranice?