Vybíráme postýlku pro miminko

Miminko tráví první dny a týdny svého života hlavně v postýlce, proto je třeba dbát na její správný výběr. Samozřejmě je zbytečné kupovat pro každé dítě novou postel. O matraci to neplatí. Každý z potomků by měl mít novou.

Při výběru dětské postýlky narazíme na dva základní rozměry: 120x60 nebo 140x70 centimetrů. První bez problému vystačí dítěti zhruba do dvou let, do druhé se často vejdou ještě tříleté děti. V obou případech máme možnost si nastavovat rošt do různých výšek, podle věku dítěte.

Jednotlivé žbrdlinky by od sebe neměly být vzdálené více než šest až osm centimetrů, aby se mezi ně nedostala dětská hlavička.

Naopak za zbytečnou už se dnes považuje stahovatelná přední část. Měla sloužit k tomu, aby větší děti snadněji samy vylezly z postýlky. Ale pokud byl přední díl stále dole, hrozilo, že děti v noci spadnou. Dnes už se proto používá jiné řešení. U některých typů postýlek lze totiž zcela vyndat tři nebo čtyři šprušle - bývají většinou barevně označené. Dítě tak bez problému samo vyleze, ale zároveň je při spánku chráněno, aby nespadlo.

Speciálním typem jsou potom „rostoucí" postýlky, ze kterých lze přidáváním jednotlivých dílů udělat dětské lůžko, jež děcku vydrží i do deseti let.

Parametrů, podle kterých volíme matraci, je několik. Především musí zapadnout do postýlky přesně. Několik volných centimetrů po straně způsobí, že sem budou padat dudlíky a hračky, ale až se začne miminko pohybovat, mohla by mu tady taky zůstat ručička nebo nožička.

Podobně jako u „dospěláckých" i pro děti můžeme vybírat z několika typů matrací. Pozor ovšem na levnější pružinové, a to zvlášť tehdy, pokud chceme v postýlce využívat stále oblíbenější monitoring dechu. Snímací deska je totiž umístěna pod matrací a reaguje na drobné vibrace. Právě pružinové matrace by je mohly „vymazat" a monitorování by nefungovalo.

Z toho důvodu je lepší volit pěnové, nesprávně řečeno molitanové. Měly by být z jednoho kusu se zesílenou středovou vrstvou. Za samozřejmost se považuje snímací a pratelný potah.

Velmi oblíbené jsou také polstrované závěsy přivázané na bočnicích. Ty brání tomu, aby se zvlášť malá miminka o šprušle uhodila. Pozor však na příliš dlouhé tkaničky. Polstrování také odstraňujeme ve chvíli, kdy si potomek začne v postýlce stoupat. Mohl by se totiž po něm vyšplhat výš, než je zdrávo, a přepadnout.

Jen na nás a naší peněžence potom záleží, zda si zvolíme jednoduché postýlky - na výběr máme jak přírodní dřevěné, tak lakované na bílo či modro - nebo dopřejeme dětem zdobení různými pohádkovými motivy. Zatímco ty pořídíme už od tisíce korun, druhé mohou přijít i na dvacetinásobek. A takové peníze se přece dají využít mnohem lépe, ne?