Naháči jsou pro alergiky? Někdy ne!

Pozor! Rozhodně ale neplatí zvíře bez chlupů rovná se zvíře stoprocentně vhodné pro alergiky. Jde o velice individuální záležitost, protože alergickou reakci mohou vyvolat nejen chlupy či prach, který se v nich zachycuje, ale i sliny, moč, výkaly nebo šupinky kůže. Platí tak, že zájemce o takové zvíře by si ho měl nejdřív „vyzkoušet“.

„Ano, když se to vezme všeobecně, zvířata bez srsti jsou do domácností s alergiky nejvhodnější, ale jde o individuální reakci a každý by si měl vyzkoušet, jak se s nimi snese,“ říká Eva Linhartová, majitelka chovatelské stanice Pazzda a předsedkyně Klubu chovatelů naháčů.

Podle ní je ideální, pokud zájemci zajdou do nějaké stanice alespoň jednou, v lepším případě vícekrát, a zjistí, jak reagují. A podle toho si vyberou, nebo také nevyberou, vhodné zvíře. Zatímco čínský chocholatý pes má osrstěnou hlavu, uši a spodní část nohou, což může někomu dělat problémy, peruánský nebo mexický naháč jsou téměř nebo zcela bez srsti.

„Měli jsme tady pár, který se zajímal o peruánského naháče. Paní, která byla silná alergička, přišla dvakrát na návštěvu, na peruány reagovala dobře, zatímco u číňanů díky osrstění cítila silnější reakci. Pořídila si peruána, pokračovala v alternativní léčbě a dnes už má peruány dva. U některých alergiků někdy vede pořízení zvířete nikoli ke zhoršení, ale zlepšení jejich nemoci. Odpadá totiž psychický problém, kdy se trápí tím, že zvíře mít nemohou."

Nejrozšířenější z plemen naháčů je takzvaný čínský chocholatý pes. Ten existuje ve dvou variantách – jako naháč, má osrstěnou jen hlavu, uši a spodní část nohou, nebo osrstěný, kterému se říká labutěnka. Ten pro alergiky není vhodný, protože i kdyby alergik nereagoval na osrstění, může ho dráždit prach, který se v srsti udržuje. Pokud si alergik chce pořídit pouze a jenom čínského chocholatého psa, měl by asi vybírat velmi málo osrstěného, protože „číňani“ jsou mnohdy méně či více osrstěni i po těle. Takový naháč se nazývá „mezityp“.

Druhým nejpočetnějším plemenem jsou peruánští naháči. Ti se rodí buď osrstění, nebo téměř či úplně bez srsti a lze si vybírat ze tří velikostí – malá, střední a velká.

Pokud o takovém zvířeti uvažujete, nemůžete počítat s úplně malou částkou. Ceny se mohou lišit až několikanásobně, záleží na původu, rodičích, výstavních výsledcích, zdravotních vyšetřeních i chovatelské stanici. Za „slušného“ psa bez srsti s průkazem původu, tedy psa, který minimálně část těchto požadavků splňuje, dáte přibližně 10 až 20 tisíc. Za fenku si připravte částku vyšší, zpravidla v průměru 15 až 25 tisíc, ale samozřejmě jak za fenu i psa se částky pohybují jak pod touto hranicí, tak i vysoko nad ní. Levnější štěňátko seženete jistě také, ale pokud už se cena pohybuje někde okolo či pod pět tisíc, stálo by asi za zvážení, proč je štěně tak levné.

Psy bez průkazu původu nelze ke koupi doporučit vůbec, protože kromě toho, že nelze zaručit jejich čistokrevný původ, se pak vynaložená relativně nízká cena může mnohdy odrazit ve výdajích za veterinární péči.

Alergici si ale nemusí odpírat ani kočky. I ty existují v „holé“ variantě a jsou to sfinx. Mají zpravidla malé chloupky na vnější straně uší, na čumáčku, někdy na špičce ocasu. Opět platí, že čím méně jsou osrstěné, tím lépe jak pro alergiky, tak pro rasovou ušlechtilost zvířete. Doma nevyžadují o nic složitější péči než obyčejné kočky domácí, snad jen v rodinách s alergiky se doporučují častěji koupat, aby se omyly z jejich těla látky, které mohou alergii vyvolat. Jejich cena je obdobná jako u psů, začíná zhruba na deseti tisících korunách.

I když se o těchto zvířatech hovoří jako o vhodných pro alergiky, samozřejmě platí, že si je může pořídit kdokoli. Jsou totiž velmi milá, přátelská a vhodná k dětem.