Na začátku vztahu důvod k rozchodu a teď to s vámi nehne...

Dříve jste si vyměňovali názory téměř na cokoli a dnes byste hádky za měsíc spočítali na prstech jedné ruky? Do vztahu nevstoupila lhostejnost, ale zralost. Dospěli jste do stavu, kdy neřešíte malichernosti, z drobností neděláte neřešitelný problém, a víte, že energii a čas investovaný do hádky lze využít smysluplněji. Důvěřujete si, mnoho problémů přejdete nebo je řešíte hned v zárodku a nenecháte je „vyhnít“. A také jste si vědomi vlastních chyb.

Co může na začátku vztahu vyvolat pořádně hlasitou diskusi, nebo dokonce vést až k rozchodu a po pár společných letech to neřešíte?

Proklaté „Miluji tě!“ nedá spát ani nejsebejistějším. Je partner zamilovaný stejně jako já? Plánuje společnou budoucnost? Někdo s vyznáním čeká na pravý okamžik, někdo raději lásku dokazuje činy. A pokud to trvá déle, může se stát, že protějšku dojde trpělivost, začne svoji nejistotu ventilovat a chce TO slyšet. Když se tato fáze překoná, získáte jistotu – lásku cítíte a nemusíte o ní mluvit.

Jste spolu krátce, růžové brýle máte pevně nasazené a nemůžete se jeden druhého nabažit. A pak se partner rozhodne společný čas narušit samostatnou aktivitou. Chce jít s kamarády na pivo, s kolegou na tenis. A vám je to líto. Nejdřív možná dáte zklamání najevo, ale pokud protějšek vaše chování stíhačky překousne, po čase vám dojde, že nemáte důvod mu nevěřit a máte jedinečnou příležitost pro vlastní program.

Na začátku vztahu si píšete, když spolu nejste, vyznáváte si lásku, svádíte se. V ideálním případě... Jenže co když partner na psaní textovek není? Celý den se neozve a večer se tváří jakoby nic? To mu nechybíte? Nečetl, co mu večer předvedete v posteli? Ne každý se rád vyjadřuje pomocí zpráv a emotikonů, někdo se přes den soustředí na práci, aby měl večer klid a mohl realizovat postelové plány. Takže se smíříte s tím, že vám nepípne co hodinu zprávička, ale o to víc si pak užíváte, co se děje tváří v tvář.

Ach, ta minulost... Chtěly byste vědět všechno, ale nechcete vyzvídat. Tak si to skládáte po střípcích. Proč? Protože nevíte, co z minulosti může ovlivňovat společnou budoucnost. Bývalé lásky a jejich počet, přešlapy a kiksy, na které protějšek není pyšný, ale svěřil se vám s nimi. Když pak ujdete pár kilometrů po společné cestě, přestává být důležité, co se dělo „před vámi“, máte vlastní vzpomínky a žijete společnou přítomností.

„To byl víkend! Vzal jsi mě do nebe. Díky, že jsi!“ Svoje štěstí křičíte po sociálních sítích a vykládáte to všem, kdo jsou ještě ochotní poslouchat. A váš drahý si ani nezměnil status! Také jste se nechaly přesvědčit, že realita je on-line, a dokud se o tom neví na Facebooku, tak se to neděje? Postupně zjistíte, že páry, které dávají svoji lásku na odiv, nejsou šťastnější. Někdy je to právě naopak: často přesvědčují o svém dokonalém vztahu hlavně samy sebe. Hlídat si soukromí a nedělit se o lásku s celým světem navozuje tajemnou a intimní atmosféru.

Romantické filmy a „dobré“ kamarádky vás přesvědčují, že má-li muž ženu opravdu rád, minimálně obden jí to dokazuje malými drobnostmi. Jenže vašeho muže na dárečky „jen tak“ neužije! Projdete si pár hádkami, uraženým usínáním zády k sobě a pak si ujasníte, že zralý vztah tulipány nebo bonboniéra nedělají. A třeba jste se tak moc fixovaly na to, co po příchodu z práce vyloví z tašky, až jste si přestaly všímat jiných drobností.

Její vlasy jsou všude, on nezavírá šuplíky a špinavé fusekle se válejí, kde mu upadly z nohou? Jeden je zvyklý mít byt jako klícku a druhý klidně překročí chuchvalec prachu. Je běžné, že každý má trochu jiné představy o úklidu, a než se pár sladí, může vznikat dusno. (Vztah k úklidu ovlivňuje i znamení horoskopu.) Ale ono si to sedne, dojde ke kompromisům a spravedlivému rozdělení domácích prací. A schyluje-li se k hádce, vyberete si z možných témat něco zásadnějšího než drobky na lince.

Které věci jste přestaly považovat za důvod k hádce? A víte, co muži na ženách opravdu nemohou vystát?