Článek
Není náhodou, že většina těchto domácích zvyků se odehrává večer, případně ráno. Je to totiž čas, kdy bývá rodina pohromadě a její členové na sebe mají čas. Jsou to okamžiky, kdy fungujete jako jeden celek, dáváte si najevo, že se máte rádi, a vaše dítě se cítí bezpečně. Díky rituálům někam patří!
Tip redakce:Velký význam má pro děti i to, jací lidé je obklopují. Koho a proč ve svém životě děti potřebují, se dočtete zde.
Sto rodin, sto různých možností
V podstatě nejde moc o to, jak váš rodinný rituál vypadá. V každé rodině to funguje jinak, důležité je, že dítě se na určité opakující se činnosti může spolehnout. „Tyto rituály jsou pro děti důležité, jsou pro ně jakousi jistotou. Je to něco, co znají, co se opakuje, co každý den očekávají, co jim přináší klid a pocit, že je všechno tak, jak má být,“ vysvětluje psycholožka Danuše Jandourková.
Vlastně by se dalo říci, že každý pravidelně se opakující zvyk je dobrý. „U nás doma funguje speciální proces ukládání našeho tříletého syna do postýlky. Nejdřív s ním jdu do jeho pokoje já, uložím ho, pomazlíme se a řekneme si ,dobrou noc, miluju tě moc moc moc'. Pak odcházím a syn se smíchem volá manžela. Ten se s ním pak rozloučí tak jakoby po chlapácku, společně vyberou knížku, co si syn bude před spaním prohlížet, případně se dohodnou na jedné hračce, kterou si vezme do postýlky. Pak si dají pusu a ,placáka' na dobrou noc, tedy si plácnou do rukou,“ popisuje jednatřicetiletá Lucie.
U pětatřicetileté Soni se rituál vztahuje také k usínání. „Manžel je celý den v práci, takže večer je jediná možnost, jak si může užít naše dvě děti. Vždy s nimi jde do pokoje a čte jim pohádky. A vždy to po hodině skončí tak, že dcera se synem na mě volají ,maminko, tatínek nám zase usnul',“ říká Soňa. Když prý občas tatínek výjimečně neusne, jsou děti vyloženě překvapené a nejsou plně spokojeny. Rituál je jednoduše potřeba dodržovat.
Koupání s rodiči je pro děti zábavaFoto: Thinkstock
Díky rituálům děti rozumí světu
Prospěšnost těchto rodinných zvyklostí ale není jen v tom, že se díky nim děti cítí bezpečně. „Pro dítě je také důležité zažít, že svět má nějaká pravidla, podle kterých funguje. Dítě si tak od narození mapuje svět kolem sebe a vytváří si jakousi svoji soukromou mapu, podle které se pak řídí. Začíná to tím, že se naučí, ze které strany chodí k postýlce maminka, pokračuje přes pravidla ve školce a podobně,“ vysvětluje psycholožka Anita Michajluková z Centra zvyšování psychické odolnosti. Podle ní je život rovnováha mezi chaosem a řádem, obojí je potřeba a rituály jsou právě zástupci onoho řádu.
Jejich důležitost ale tkví v mnoha dalších věcech, mezi nejdůležitější klady rituálů patří následující:
- Pomáhají pochopit čas – malé děti se neorientují v čase jako dospělí. Ještě si nedovedou představit, co znamená večer, zítra či za týden. A právě každodenní rituály jim pomáhají pochopit čas. Jednoduše vědí, že po večeři následuje koupání a pak se jde spát. Vědí, co je čeká a mohou s tím počítat.
- Vytváří pocit sounáležitosti – díky rituálům děti zažívají pocit, že jsou součástí něčeho důležitého. Že někam patří, nejsou samy, mohou se na své okolí spolehnout. „Některé rituály dokonce zajišťují přenos nějaké tradice z generace na generaci. Je to důkaz pokračování rodu, něco, co sdílím se svými předky,“ dodává Danuše Jandourková.
- Jsou „důkazem“ lásky – každý chce být milován a děti potřebují lásku možná ještě víc než dospělí. A právě při těchto rituálech mohou fyzicky cítit, že je mají rodiče rádi. Při mazlení, při pusách na dobrou noc a při vyslovení vět ,mám tě rád' dostávají přesně to, co potřebují. Tedy lásku!
Tip redakce:Určitá pravidla musí platit i v oblasti stolování, díky nimž v dětech vypěstujete správné návyky. A tohle je 10 zásad správného stravování!
Čtení pohádek k rodinným rituálům rozhodně patříFoto: Thinkstock
Někdo na to moc není
Ne všechny rodiny ale nějaké rituály praktikují, někde na to bohužel není čas. „Může to tak být v rodinách, kde se žije příliš hekticky, všichni jsou rozlítaní, těžko se scházejí,“ vyjmenovává Danuše Jandourková.
Nebo jde o rodiny, kde si na žádná pravidla moc nepotrpí, a prosazují především volnost. „Určitě jsou rodiny, kde pravidla příliš neexistují a děti si mohou dělat věci po svém. A když už je moc pozdě, zařve se na ně ,spát', a děti se zdekují do pokoje. Tam rodič na vytváření rituálu většinou zájem moc nemá, i když svým způsobem i to zařvání rituálem je,“ usuzuje Anita Michajluková. Ovšem tady nejspíš neplatí základní pravidlo rituálů, tedy že by měl všechny zúčastněné bavit. Když na děti hulákate, není moc pravděpodobné, že by je to bavilo.
A jaké rituály fungují u vás doma?
