Na slimáky bez chemie. Jak se jich zbavit přírodní cestou?

Pochutnávají si téměř na všem – chutná jim křupavý špenát, listový salát, drze si smlsnou na dozrávajících jahodách. Slimáci, dnes zejména druh plzák španělský, na zahradě nejsou vítanými hosty. V poslední době se jim ale daří. Svědčí jim totiž mírné a vlhké zimy. Na zahradách se objeví už zjara, takže nikdy není brzy zamyslet se nad tím, jak si s nimi poradíte.

Osvědčené způsoby, které vám pomohou se slimáky zatočit, jsou dva: jejich ruční sběr, anebo chemie. O takzvaných modrých granulích slyšel asi už každý – ale většina pěstitelů, kteří neholdují chemickým přípravkům, je na svých zahradách používat nechce. Pojďme si proto shrnout, co vše můžete udělat, abyste svoji zahradu ochránili před těmito nevítanými hosty jinak.

Začněte prevencí. Všímejte si, kde se na vaší zahradě slimákům nejvíce daří. Většinou to budou vlhčí místa, kde se mohou schovat, počkat si na soumrak, a pak se vydat k salátům. Zkuste jim úkryty znepříjemnit nebo zničit.

Včas a důkladně likvidujte plevele nebo rostlinné zbytky – často totiž bývají zalezlí právě v tlejících rostlinách. Omezte používání zeleného hnojení a mulčování. Porosty na zahradě udržujte světlé a vzdušné, nenechávejte na zemi spadané listí ani ležící prkna či podobně.

Plžům toho prý spousta nevoní, třeba tymián, pelyněk, levandule, šalvěj a další aromatické byliny. Zkušenosti zahrádkářů jsou v tomhle pohledu ale odlišné. Zatímco někomu aromaterapie funguje, jinému si slimáci troufnou i na keřík tymiánu. Zkusit se má ale vše.

Vysázejte proto kolem zeleninové zahrady keříčky bylinek. Čím větší a statnější budou, tím méně si na ně slimáci troufnou. Plže prý odpuzuje také afrikán, ovšem i zde platí, že by mělo jít o statnější sazenici.

Nastražte slimákům pasti a vymezte hranice, kam nesmějí. Smrtelné lákadlo jim vytvoříte tak, že do vydlabané poloviny melounu nalijete pivo, klidně i trochu zvětralé. Tuto „misku“ částečně nebo i až po okraj zapustíte do půdy. Slimáky by tato pochoutka měla nalákat – a jednoduše se v ní utopí. Nemusíte použít ani meloun, můžete zapustit i jinou nádobu, například plastový půllitrový kelímek, jen v ní musí být minimálně pět centimetrů nejlevnějšího piva.

Zkusit můžete i mechanické zábrany. Zafungovat mohou vyvýšené záhony, protože ne vždy se bude chtít slimákům šplhat po hrubém dřevě. Kolem běžných záhonů pak můžete použít různé plechové, dřevěné či třeba plastové svislé zátarasy. Někteří zkušení zahrádkáři radí i vytvoření převisu, tedy „vyklopení“ horní hrany zábrany směrem ven od záhonu. Okolo rostlin pak radí nasypat rozdrcené vaječné skořápky nebo piliny, které slimákům znemožní přístup k zelenině.

Poslední dobou jsou populárním řešením indičtí běžci – kachny, pro které jsou slimáci lahůdkou, ale vaši zeleninu nechávají být. Samozřejmě je třeba se o ně postarat, připravit jim ubytování, také bazének či nádrž s vodou, v níž se tyto kachny převážnou část teplého dne musí rochnit. Přes zimu se kachny krmí nejčastěji granulemi. Ačkoli se o slimáky velmi dobře postarají, počítejte s tím, že je s nimi práce navíc.

Všechna výše uvedená řešení boje se slimáky mají své mouchy. Ne vždy fungují. Autorce tohoto článku se osvědčil pouze jediný – nechemický – boj se slimáky, a to je ruční sběr. Není to nic nového pod sluncem, ani žádné převratné řešení, funguje ale spolehlivě.

Jediné, co potřebujete, je čas, kbelík a rukavice. Nejvíce plžů se na zahradě „vyrojí“ po západu slunce nebo po dešti. Jejich sběr můžete pojmout třeba jako cvičení – přisednout, zvednout plže, hodit do kbelíku, vstát, popojít.

Co pak s nimi? Někdo radí zalít vroucí vodou, prý je to rychlá smrt. Nebo je prostě odneste pryč, třeba někam k lesu nebo na louku. Příroda už si poradí.

A jak bojujete vy? Jestli se chcete opravdu vyhnout chemii, můžete si vytvořit i dokonalé ekologické hnojivo nebo repelent proti komárům!