Článek
Existuje pojem „virtuální voda“. Je to voda, která se spotřebuje při výrobě potravin, papíru, oblečení… Právě ona stojí za faktem, že denně nespotřebujete desítky nebo stovky litrů vody, ale hned několik tisíc!
Co je virtuální voda?
Tento pojem zavedl John Anthony Allan z londýnské King’s College a dostal za něj ocenění Stockholm Water Prize za rok 2008, které je vlastně Nobelovou cenou v oboru ochrany vod. „A proč mluvíme o virtuální vodě? Protože ji ve výsledném produktu není vidět. Umožňuje nám ale pochopit, jak potřebnou surovinou je při výrobě zboží každodenní spotřeby,“ uvedl John Anthony Allan.
Že byste ocenili konkrétní příklad? Pak použijeme šálek kávy. Než se napijete, spotřebovalo se na jeho přípravu 140 litrů vody. Právě tolik je zapotřebí k vypěstování kávových bobů, jejich sklizni, k loupání a vyčištění zrn, pražení, mletí a zalití vroucí vodou… Je to 19 tisíc litrů vody na kilogram kávy, takže na hrneček 140 litrů.
Virtuální voda je označována barvami. Rozlišujeme vodu zelenou (dešťová voda), modrou (povrchová či podzemní, která byla vytěžena) a šedou, která byla znečištěna a znehodnocena výrobou – což je případ třeba i barvení látek a výroby oblečení.
Kolik vypijí potraviny?
Kolik vody tedy spotřebovala vaše snídaně či svačina? Můžete si to spočítat.
- Nápoje - na kilogram sypaného černého čaje se podle statistik průměrně spotřebuje 8860 litrů vody, takže na každý šálek připadá asi 120 litrů. Na láhev piva to je 75 litrů, na litr mléka 1000 litrů a balená perlivá voda prý kolem tří litrů. Sedmička vína představuje 720 litrů vody.
- Přílohy - kilo brambor spotřebuje 290 litrů vody, ale po zpracovaní na chipsy už to je 1040 litrů. Kilo loupané rýže spotřebuje 2500–3700 litrů vody, kilo pšeničných těstovin něco mezi 590–140 litry, vypěstování kila pšenice kolem 1300 litrů. Plátek toustového chleba „stál“ 39 litrů, bochník chleba asi 1000 litrů vody.
- Maso - na produkci kilogramu hovězího je zapotřebí 15 500 litrů vody, kilo vepřového 4800 litrů, jehněčího 6100 litrů, kuřecího 3900 litrů a maso z kozy 4000 litrů vody.
- Zelenina a ovoce - každé jablíčko během svého růstu spotřebovalo 70 litrů vody, každý pomeranč 50 litrů, banán 103 litrů a mango 560 litrů. Kilogram kukuřice spotřeboval 900 litrů, rajčata 180 litrů a sójové boby 1800 litrů. Jeden kokosový ořech představuje 2500 litrů vody.
- Ostatní - kilo čokolády při výrobě spotřebuje 24 000 litrů vody, vajíčko 198 litrů, kilo tvrdého sýra pak 5 tisíc litrů. Kilo cukru skrývá 1500 litrů vody a jedna pizza skoro 1300 litrů. „Na výrobu jednoho hovězího hamburgeru se spotřebuje stejné množství vody, jako na dva měsíce sprchování, tedy kolem 2500 litrů vody,“ uvedl Ertug Ercin, odborník z mezinárodní iniciativy Water Footprint Network.
Kolik vypije tričko, počítač nebo auto?
Hodnota spotřebované vody, tedy vodní stopa, šplhá do závratných výšin i u spotřebního zboží jako je oblečení, elektronika či auta. Velmi „žíznivá“ je bavlna – za jedním tričkem jsou 4 tisíce litrů, za prostěradlem skoro 10 tisíc a při výrobě džínů 8–15 tisíc litrů vody.
Velkým žroutem vody je také elektronika – místo stolního počítače si představte obří bazén s 20 tisíci litry vody, místo mobilu nádrž s objemem tisíc litrů. Výroba běžného osobního auta spolkne něco mezi 500 tisíci až milionem litrů a postavení rodinného domu asi 6 milionů litrů.
A proč je dobré spotřebu virtuální vody znát? Třeba proto, že vás to přiměje k ekologičtějšímu pohledu na to, co si kupujete. Když zůstaneme u kávy, tak vám možná přijde lepší si koupit kávu vypěstovanou v tropickém pásmu s dostatečným množstvím srážek – kde onu zálivku zajistí příroda, nikoli kávu ze sušších nížin, kde je potřeba ji pravidelně zalévat… Anebo vás to dovede k úvaze, zda vyhodit staré džíny. Pokud si za nimi představíte ten obrovský bazén vody, třeba je spíš než do popelnice donesete na charitu nebo vymyslíte ještě další možnost recyklace (jeden tip máme v článku Vychytávka se starými džínami: Chvilka času a pár korun a máte módní hit).
Zajímá vás, kolik spotřebujete denně vody? Napište nám!