Článek
Některé druhy fytoestrogenů se vyskytují v různých dávkách v mnoha běžných potravinách. Ve většině druhů ovoce a zeleniny, v obilovinách, luštěninách, ale třeba i v pivu nebo kávě. Největším zdrojem fytoestrogenů je sója, jejíž konzumace může být prospěšná, ale také škodlivá. Záleží na tom, kdo jí konzumuje a v jaké formě. Co víme o fytoestrogenech, komu mohou prospívat a kdo by si měl dát pozor?
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Fytoestrogeny v kostce
Rostlinné hormony neboli fytoestrogeny se strukturou a velikostí molekuly výrazně podobají ženským pohlavním hormonům. „Název fytoestrogen pochází z řečtiny, kde fyto znamená rostlinu a estrogen je ženský pohlavní hormon. Jejich účinek na organismus je prokázán. Užívání a jeho příznivé účinky jsou významnější v období menopauzy, tedy u žen s nedostatkem vlastního, přirozeného estrogenu. Je však důležité upozornit, že užívání fytoestrogenů v reprodukčním věku může mít i nežádoucí účinky,“ vysvětluje gynekolog Marek Frühwald z ABClinic.
Benefity pro ženy v menopauze
V období přechodu dochází k výraznému poklesu produkce ženských pohlavních hormonů a spolu s tím i k řadě nežádoucích projevů. Jsou to známé návaly horka a pocení, bolesti hlavy, bušení srdce, nárůst hmotnosti, suchá kůže nebo vypadávání vlasů. Fytoestrogeny ze stravy mohou představovat přírodní alternativu konvenční hormonální léčby. „Užívání fytoestrogenů v období menopauzy má příznivý vliv na výskyt návalů horka, snižuje riziko osteoporózy, pozitivně ovlivňuje libido a ochraňuje před vznikem aterosklerózy,“ popisuje lékař.
Velkou výhodou je dobrý vliv fytoestrogenů právě na kostní metabolismus. Kvůli úbytku estrogenů totiž dochází ke snížení hustoty kostí, což může vést k rozvoji osteoporózy a většímu riziku zlomenin. Fytoestrogeny pomáhají také zlepšit stav kůže, udržet ji hydratovanou, předcházet ztenčení a podporovat její elasticitu. Podobně působí také na kvalitu vlasů, některé studie dokonce hovoří o podpoře jejich růstu. „Neexistuje důkaz, že strava s obsahem fytoestrogenů potlačí úplně všechny příznaky menopauzy, ale nemáme žádný jiný lék, který to dokáže,“ podotýká gynekolog.
Komu naopak škodí?
U mladých zdravých lidí není konzumace vyšších dávek fytoestrogenů nijak zvlášť prospěšná. U žen i mužů v reprodukčním věku mohou být dokonce na škodu, respektive vést k problémům s plodností. Vhodné nejsou ani v jídelníčku dětí, vysoké dávky rostlinných hormonů se totiž spojují s časnějším nástupem puberty. Právě kvůli možným nežádoucím účinkům na dítě by s jejich konzumací měly být opatrnější také těhotné a kojící ženy.
„Před zásadními změnami stravovacích návyků je vždy vhodné poradit se svým lékařem. To platí i pro případ, že chcete užívat vyšší množství fytoestrogenů,“ doporučuje gynekolog Marek Frühwald s tím, že ačkoli pro ženy nad 50 let jsou fytoestrogeny obvykle prospěšné, vždy se mohou najít individuální výjimky.
Jak zařadit fytoestrogeny?
Rostlinné fytoestrogeny se ovšem v přiměřených dávkách vyskytují v celé řadě potravin, jejichž zdravotní přínos je nezpochybnitelný. Do jídelníčku se tak rozhodně nezdráhejte zařadit luštěniny, lněné semínko, sezam, ovesné vločky, brokolici, květák, zelí, jablka nebo třeba mrkev.
Tyto potraviny nepředstavují žádná rizika, pravdou ale zůstává, že u žen v menopauze nebude efekt takový, jaký získáte z „napěchovaných“ doplňků stravy nebo výrobků ze sóji. V případě sójových sahejte vždy po těch fermentovaných. Díky kvašení je sója lépe stravitelná a zbavená látek, které snižují její výživovou hodnotu. Mezi fermentované sójové výrobky patří tempeh, miso pasta, pravá sójová omáčka bez glutamátu nebo třeba sýr natto.