Mýty v třídění odpadu aneb Kam hodit papírový kapesník?

Téměř 70 procentům Čechů a Češek není lhostejná produkce odpadu jejich domácnosti, z hlediska třídění druhotného materiálu se dokonce řadíme mezi elitu evropských zemí. Dle konečných statistik za rok 2015 vytřídil každý z vás v průměru 42 kilogramů papíru, plastu, skla, kovu a nápojových kartonů – mezi státy EU nám tak patří šesté místo.

Většina Čechů nepovažuje třídění za nijak složitou věc – modré kontejnery jsou na papír, žluté na plasty a do zelených patří sklo. I přes skvělé výsledky v evropském srovnání však u třídění některých surovin řada Čechů tápe.

Do papíru? Jste na omylu. Plata od vajíček, stejně jako třeba ruličky od toaletního papíru či kuchyňských utěrek jsou sice z papíru vyrobeny, ale už z tolikrát recyklovaného, že tímto je jejich cesta u konce.

Raději je tedy vyhoďte do směsného odpadu, případně na kompost, kdy vám alespoň nezaberou místo v popelnici a přece ještě najdou uplatnění. Plata vajec i ruličky můžete využít třeba jako výtvarný materiál.

Pochybovat byste dále mohli či měli u papírových kapesníčků. Jejich materiál je sice kvalitní, ovšem po použití do kontejnerů na papír již nepatří. Důvod je prozaický, je to z hygienických důvodů. Podobné je to i s kuchyňskými utěrkami.

Mezi tříděný papír nevhazujte ani mastné či nějak zvlášť zašpiněné papírové obaly, laminovaný a voskovaný papír. Do modrých kontejnerů samozřejmě nepatří – ani nepoužité – „papírové“ pleny. Nejsou vyrobeny pouze z papíru.

Co naopak dále třiďte, jsou třeba obálky s fóliovými okénky či bublinkovými vnitřky. Fólie je během dalšího zpracování oddělena. V případě obálek „bublinkových“ se ale doporučuje vnitřek oddělit.

Až půjdete příště k barevným kontejnerům, chvíli se zdržte a přečtěte si informace na nich napsané. Systém sběru tříděného odpadu se totiž může dle jednotlivých obcí mírně lišit. Jde totiž vždy o dohodu obce se svozovou firmou – v některých obcích tak nápojové kartony patří do žlutých kontejnerů, jinde do modrých. Pochybovat na druhé straně nemusí ti, kteří již mají k dispozici speciální oranžový kontejner.

Někde se z plastů třídí jen PET láhve, jinde všehochuť – sáčky, fólie, obaly od CD nosičů a jiné plastové obaly. Do žlutých kontejnerů na plasty patří i polystyren, polystyrenové krabice či obaly z jídelen a restaurací. U plastových či polystyrenových obalů od potravin ale nezapomeňte odstranit zbytky jídla. Mírné znečištění nevadí.

Problémem u plastů je však mastnota. Například láhev od oleje před vytříděním pořádně vymyjte, jinak ji raději hoďte do směsného odpadu. Vymývat nemusíte naopak obaly od šamponů či mýdel. Netřiďte však plastové obaly od žíravin či barev.

Láhve či rozbité sklenice patří samozřejmě do zeleného kontejneru. A můžete tam přidat i rozbité tabulové sklo ze dveří či oken. Naopak tam nepatří rozbité zrcadlo, zlacené či nějak pokovené sklo, autosklo či cokoli keramického.

Do směsného odpadu ani do barevných kontejnerů nepatří samozřejmě nebezpečný odpad – ten s grafickým symbolem lebky či ohně – například syntetické barvy, laky, ředidla a jejich obaly. Tyto se doporučuje odložit na místo sběru nebezpečného odpadu. Za nebezpečné se považují i nedobrané léky. Ty nejlépe vraťte do lékárny či do sběrného dvora.

Elektroodpad můžete odevzdávat také ve sběrných dvorech obcí či při mobilním svozu elektroodpadů. Na mnoha místech se také můžete setkat s kontejnery pro malé elektrické spotřebiče a baterie a také pro plechové materiály.

A jedna zajímavost na závěr. Češi jsou „mistři“ v efektivitě třídění papíru. Statistka roku 2015 ukázala, že se dále zrecykluje více než 90 procent, EU přitom požaduje jen 60 procent. Z vytříděného skla se dále použije 75 procent materiálu, u plastů je to 69 procent a kovů 55 procent. Jen tak dál!