Blesk nezasáhne dvakrát stejné místo, zatopenou oblastí projedete a další mýty o počasí, kterým nevěřte

Proměnlivost počasí bývá oblíbeným tématem hovoru zejména tehdy, když se meteorologům nedaří přesná předpověď. A to se děje docela často. Jenže meteorologové jsou v tom nevinně, v boji s mocnými přírodními vlivy jsou vybaveni matematikou a technologiemi, zatímco příroda je nevyzpytatelná. A tak není divu, že v souvislosti s počasím a přírodními jevy existuje množství přísloví, pověr a mýtů. Které se (ne)zakládají na pravdě?

V mnoha jazycích je známé přísloví, že blesk nikdy neudeří dvakrát do jednoho místa. Svým způsobem to může být pravda: když blesk uhodí do vysokého stromu, který hodně poškodí, strom se zmenší a pravděpodobnost dalšího zásahu se sníží. Přesto se tím ale neřiďte, protože ve skutečnosti blesk dvakrát stejné místo zasáhnout může, a to zejména pokud se jedná o vysokou a špičatou stavbu či výraznou vyvýšeninu. „Pochopitelně že některé objekty jsou bleskem během let zasaženy častěji, ale i v průběhu jedné bouřky se může stát, že je jeden objekt zasažen vícekrát,“ vysvětluje meteorolog Stanislav Racko.

Co je to blesk a jak vzniká?

Ačkoliv alkohol pocitově opravdu zahřeje, ve velké zimě způsobí, že teplo z těla unikne rychleji, a zvýší se tak riziko podchlazení a omrzlin. Alkohol totiž rozšiřuje periferní cévy, krev pak proudí do kůže a zahřívá ji – a poté tepelnou výměnou „odchází“ pryč. A to je přesný opak přirozeného procesu, který v těle udržuje teplo: za normálních okolností se v chladu periferní cévy stahují, aby se teplá krev udržela u důležitých orgánů. „Zejména po vypití většího množství alkoholu, které způsobí i poruchy rovnováhy a pád, může být ztráta tepla v mrazivém období smrtelná,“ upozorňuje profesorka Hana Matějovská Kubešová, přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU v Brně.

I když jsou na podzim a v zimě virové a bakteriální nákazy častější, na vině není chlad, ale skutečnost, že lidé tráví více času uvnitř, kde se patogeny snáze šíří. Studený vzduch naopak prokrvuje sliznice dýchacích cest a zvyšuje tvorbu hlenu a ochranných protilátek, které před propuknutím onemocnění chrání. Je ovšem také pravda, že mrazivý vzduch zhoršuje stav astmatikům a kardiakům a zvyšuje riziko prochladnutí. Proto se vyplácí otužovat organismus každodenním pobytem na čerstvém vzduchu za jakéhokoli počasí.

V zimních měsících je sice intenzita UV záření mnohem nižší než v létě, přesto hrozí poškození pokožky sluncem. „O tom, že i v zimě může být sluneční záření pro lidskou pokožku nebezpečné, když jste celý den na slunci zejména na horách, se přesvědčilo už mnoho lidí, kteří se nechránili opalovacím krémem,“ souhlasí Stanislav Racko. Proto ani v chladných částech roku nezapomínejte na přípravky s UV filtry.

Řidiči nákladních vozidel nebo robustních SUV by se mohli nechat unést myšlenkou, že jejich vozidla dokážou projet nejednou zatopenou oblastí. To je ale velice riskantní, protože síla vody je proti síle auta nezměrná, a tak i malá hloubka a proud mohou zdánlivě neotřesitelné auto významně rozhodit, zejména když má pneumatiky s velkým objemem vzduchu. „Čím hlubší voda, tím více může začít fungovat Archimedův zákon a auto se stane neřiditelným,“ vysvětluje Hana Matějovská Kubešová.

A jaké mýty se pojí s úplňkem?