Myčka vám může zničit nádobí. Jak se tomu vyhnout?

Ne všechno nádobí patří do myčky. O tom, co do ní můžete bez obav vložit a co raději umyjte v ruce, rozhoduje materiál a povrchová úprava každého výrobku. Některé by totiž agresivní prostředí vodní lázně plné čisticích solí a vysoká teplota v prostoru myčky mohly nenávratně poškodit. Co tedy ano a co ne?

Kuchyňské nádobí z kvalitní nerezové oceli nebo hrnce a pánve s odolným antiadhezním povrchem můžete do myčky bez obav vložit. Teflon a podobné povrchy však není nutné vůbec v myčce čistit, stačí je otřít vlhkým hadříkem. I v případě titanového nádobí je údržba velice jednoduchá. „Pokud se vám cokoli připálí, stačí jen spáleninu setřít ubrouskem nebo dát rozpálený hrnec pod tekoucí vodu a vyřešit celý problém pomocí houbičky. Žádné drhnutí, drátěnky či čisticí pasty,“ vysvětluje Ivona Vaněčková ze společnosti TPT Coating.

Nádoby (ani příbory) z hliníku však do myčky nikdy nedávejte. Již po prvním umytí totiž zešednou a na jejich povrchu se vytvoří šedivá, někdy dokonce až černá vrstva, která je nepříjemná nejen na pohled, ale také na omak.

Také v případě měděných hrnců a pánví postupujte opatrně – měděnému povrchu prostředí myčky příliš neprospívá a ani výrobci tento způsob údržby nedoporučují. „Měděné nádobí se snadno udržuje speciální čisticí pastou. Vyčistit hrnec netrvá déle než dvě minuty,“ říká Pavel Staněk ze společnosti Potten & Pannen – Staněk.

V myčkách by se nemělo objevit ani nádobí s méně kvalitním lakovaným povrchem – může se v ní poškrábat nebo se po čase začít odlupovat.

V tomto případě mohou do myčky výhradně sety z kvalitní nerezové oceli. U méně kvalitních výrobků se začnou po čase objevovat nevzhledné skvrny a tmavé mapy, které nejdou odstranit, v horším případě se dokonce setkáte se stopami rzi.

Zvýšenou pozornost věnujte náčiní s dřevěnou rukojetí, která po pobytu v myčce získává nežádoucí šedou patinu, nabobtná nebo se nehezky zkroutí. Ovšem i přírodní materiály mají své výjimky: „Nová generace bambusových prkének je odolná vůči vlhkosti. Tyto výrobky lze tedy bez obav pravidelně mýt i v myčce nádobí,“ upozorňuje Olga Weiterová ze společnosti Tescoma.

Skleničkám všech tvarů, dózám, mísám a dalšímu skleněnému nádobí myčka nevadí. Pouze v případě cenných výrobků a tenkého skla dejte pozor při ukládání do koše, aby se jednotlivé kusy o sebe neoťukaly v průběhu mytí. Objeví-li se na sklenic povrchu mléčný povlak, může za to často vodní kámen, nebo takzvaná koroze skla. Pokud sklo umyjete v octu nebo v jiném mycím prostředku a povlak zmizí, jednalo se o vodní kámen. Jeho působení v myčce pak eliminujte zvýšenou dávkou soli. S korozí skla by si měl poradit speciální program určený k mytí skla a nebo kvalitní mycí přípravky do myčky.

Do myčky je vhodné i keramické nádobí s povrchovou vrstvou ze sklovité glazury. Problémy může způsobovat pouze zdobení výrobků – odolají jen kvalitní potisky. Talíře a hrnečky zdobené zlatem do myčky nepatří vůbec – ozdobné ornamenty se mohou postupně vymývat. Pozor i na barevné dekory!

Dózy, naběračky, misky a další předměty ze silikonu, propylenu a jiných plastů do myčky patří také. Výjimku představuje pouze guma, která po čase zpuchří a začne se drolit. Proto tu nemyjte například stěrku ani gumové uzávěry na lahve.

A jaké trable máte doma s nádobím vy? Podělte se s námi o své zkušenosti!