Článek
Můžu to porovnat. Můj muž je kluk z vesnice, nemá problém s manuální činností, se vším kromě elektriky si umí poradit. Úspěšně natírá, vrtá, šroubuje, seká, kope, montuje nábytek, opravuje protékající záchod a já nevím, co všechno.
Moje kamarádka má naopak doma chlapa, co se osype, když vidí šroubovák (ale to až poté, než si uvědomí, že šroubovák není určen k drbání se v uchu, ale k šroubování).
Přesto mají tihle dva jednu společnou věc. Když cokoli kutí, ať už úspěšně (můj muž) nebo neúspěšně (kamarádčin muž), nadávají u toho tak, že je potřeba „uklidit“ děti pohybující se v okruhu pěti kilometrů.
Pro představu
Nedávno jsme se přestěhovali, takže je jasné, že měl (a stále má) můj manžel spoustu věcí na kutění. Od montování lustrů a světel všeho druhu, přes skládání nábytku, až po napojení umyvadla a vykopání záhonu na zahrádce. Vše se mu zatím podařilo bez větších problémů (jen u kopání záhonku zlomil násadu u krumpáče).
Mít doma manuálně zručného muže je fajn, jen když něco dělá, držte děti z jeho doslechuFoto: Profimedia
Přesto jsem se dozvěděla, že návody dělají samí kreténi a idioti, že se na to všechno může „vy víte co“, a že kdyby při výrobě čehokoli lidi používali mozek místo pr..le, bylo by všem na světě líp. A každý šroubovák, kladivo, hřebík či díl, který použil, dostal nějaký peprný přívlastek týkající se vyměšování, lidských orgánů či příslušníků zvířecí říše.
A podobně na tom byla i kamarádka. Její muž se po dlouhé době (asi po dvou letech) odhodlal k tomu, že to s tím kladivem ještě jednou zkusí. V plánu měl přiťukat menší hřebíček do zdi garáže. Zavřel se v ní s oním hřebíčkem a kladivem, asi tři čtvrtě hodiny se odtamtud ozývaly střídavě rány kladivem a nesrozumitelné mumlání. Nakonec se ozval řev, který slyšeli lidé ob tři vesnice. Ne, nebojte, žádný úraz se nekonal, jen kamarádčin kutil domlouval neposlušnému hřebíku: „Ty debilní hřebíku, už mě ne..r, a nech se, ku..a, zatlouct!“
Obdiv žen muži potřebují, i když třeba jen něco kutíFoto: Profimedia
Proč?!
V podstatě nemám nic proti nadávkám a občasnému použití peprných výrazů. V určitých situacích opravdu mohou pomoci. Když mi něco nejde, taky si občas ulevím. V tomto směru například chápu kamarádčina muže. Proč ale nadávají i muži, kterým se dílo daří? Podle mě z následujících důvodů:
- Zvedají si sebedůvěru – co si budeme povídat, můžete mít doma fakt šikovného chlapa, ale pokud se kutilství nevěnuje dennodenně, není to činnost, která by ho naplňovala jistotou. Asi tak jako sezonní řidiči nikdy nebudou králi silnic. A malinko si pozvednout sebevědomí tím, že návod vytvářel nějaký pitomec, který u toho nepoužíval hlavu, může pomoci.
- Hecování – muži potřebují hec, povzbuzení, atmosféru jako v aréně gladiátorů. No a co, že jde jen o utažení jednoho šroubku? A když tu atmosféru nevytvoří diváci (vy), pomohou si sami.
- Uvolnění – ne vždy je vhodné řezat kladivem hlava nehlava, při kutilství je potřeba postupovat rozvážně, je to leckdy jemná práce. Takže není od věci vypustit trochu páry, než do něčeho říznete. I v tom může nadávání pomoci.
- Zvyšování vlastní ceny – tohle je poslední, ale podle mě zásadní důvod. Čím víc nadávek, hekání a sténání se při kutilství ozývá, tím daná činnost působí složitějším, náročnějším dojmem. Správným dávkováním nadávek lze dosáhnout i toho, že za jeden přitlučený hřebíček budete manžela vychvalovat tak, jako kdyby vám právě holýma rukama postavil třípatrovou vilu.
A co vy? Máte doma schopného kutila nebo spíš nešiku?
